Lehký a prostorný tarp s integrovanou moskytiérou. To je Six Moon Designs Deschutes Plus, ve kterém jsem na svých trecích naspala už několik měsíců. Proč je mou volbou číslo jedna? Stručně řečeno nabízí dostatek prostoru, spolehlivost i přes svou nízkou hmotnost a obstojí i v těch nejhorších podmínkách. No a dlouze? To se dozvíš v následujících řádcích. 

Všichni známe Big Three = velkou trojku, která zastupuje batoh, spacák a přístřeší – tedy ty nejtěžší kousky vybavení ve tvém gearlistu, na kterých se dá jejich výměnou ušetřit docela dost váhy! Já bych však zavedla ještě jinou trojku, tzv. Comfy Three. Ta by představovala vybavení, na které se zaměřit, aby si člověk trek užil naplno a v co možná největším pohodlí. 

MOJE COMFY THREE

• Za mě to jsou pohodlné boty, které nedělají puchýře, podrží mě v náročném terénu, jsou prodyšné, lehké a je na ně zkrátka spoleh.
• Správný, a hlavně správně nastavený a sbalený batoh, který sedí, jak má. Nikde netlačí, nezavazí, v podstatě o něm až na nějakou váhu vůbec nevím. 
• Poslední a neméně důležitý je spací systém – spacák, karimatka, přístřešek. Protože dobře se vyspat po náročném dni na nohou je ta nejlepší odměna a zároveň zdroj energie na 

No a na jeden kousek výbavy, který není jen v oficiální Big Three, ale také v mé osobním Comfy Three, se teď společně mrkneme.

TARP SIX MOON DESIGNS DESCHUTES PLUS

Pokud hledáte ultralehký přístřešek na dlouhé treky, bikepacking nebo minimalistické kempování, tak hledání právě skončilo. Sáhněte po SMD Deschutes Plus, což je jednoplášťový přístřešek, který kombinuje nízkou hmotnost, snadnou stavbu a odolnost vůči nepřízni počasí.

1. Hmotnost a skladnost 

Když se mi v roce 2021 tarp dostal poprvé do rukou před mou plánovanou pěší poutí do Istanbulu, tak mě překvapila nejen extrémně nízká hmotnost – samotný přístřešek váží pouhých 460 gramů, ale také sbalitelnost do vaku 30 x 10 cm (když se člověk vynasnaží, tak jej sbalí i do poloviční velikosti). Přitom hned na první dobrou je vidět kvalitní zpracování, což se potvrzuje i na použitých materiálech. Tkanina ze silikonizovaného nylonu je nejen voděodolná, ale taky vzhledem k váze poměrně bytelná. 

2. Konstrukce a odolnost vůči vnějším vlivům

Stavbu přístřešku jsem hned na poprvé zvládla sama i já! A to je o říct (smích). Nepotřebujete žádné speciální tyče, stačí použít jednu trekovou hůl, kterou nastavíte na výšku okolo 125 cm. Tato možnost nastavení délky navíc umožňuje měnit výšku tarpu v závislosti na povětrnostních podmínkách. Náporu větru navíc skvěle odolává zvolená pyramidová konstrukce. K ukotvení pak postačí pouhých 6 kolíků, které z mé zkušenosti nemusí být ani nějakých delších rozměrů, tarp je prostě opravdu dobře navržený.

Jednoplášťová konstrukce ale logicky přináší určité výzvy s kondenzací – nejednou se mi stalo, že mi pršelo na hlavu uvnitř tarpu, ačkoliv venku nespadla ani kapka, ale člověk se zkrátka stále učí. Větrací otvor v horní části a vypnutí přístřešku výše nad zemí (i díky integrované moskytiéře, takže se člověk nebojí hmyzu) pomáhají vlhkost omezit na minimum. Na hlavní vypínací šňůře je navíc prusík s plastovým háčkem, a tak si můžete stříšku nad “předsíňkou” vyhrnout nahoru, nebo stáhnout dolů podle podmínek, abyste dosáhli dobré ventilace. Navíc hlavní vypínací šňůra má utahování uvnitř, a tak si můžete tarp při dešti dovypnout pěkně ze spacáku. Horní větrání by tedy sice mohlo být lepší, ale při správném výběru místa a postavení se dá kondenzaci dobře předejít. Jak bojovat s kondenzací u stanů se můžete dočíst zde.

Já si ještě u konstrukce pochvaluji snadné napnutí tarpu. I když jej člověk nepostaví zcela dokonale, tak stanové kolíky se zachytí za poutko, které lze na konci finálně dotáhnout a celý přístřešek díky tomu zpevnit.

No a to, že se dá vchod krásně rozepnout téměř po celé délce, to už je jen třešnička na dortu v pohodlnosti jak ve vylézání a vlézání, tak při přípravě věcí ke spánku či pozorování západu slunce z pohodlí spacáku. 

POZOR! Tarp je forma přístřešku, jejíž součástí nebývá podlážka a u SMD Deschutes Plus tomu není jinak. Jako náhradu za ní lze využít tyvek. Doporučuji si jej vystřihnout tak, aby přesahoval přes okraj moskytiéry, což pomůže vyvarovat se nezvaným hostům. 

3. Komfort a prostor

Přístřešek nabízí dostatek prostoru pro jednu osobu, včetně batohu. Vnitřní výška okolo 120 cm je dostatečná na pohodlné posazení i převlečení. Pro delší pobyt při špatném počasí může působit trochu stísněně, ale k tomu zkrátka ani neslouží – pomáhá člověku být lehký a rychlý, takže z nějakým nekomfortem je potřeba v takových případech počítat. Prostoru má Deschutes Plus opravdu habaděj, takže můžete uvnitř třeba i sušit věci, když vás to přes den zastihne déšť. Prostor na nohy i hlavu je dobře navržený, ale bohužel poslouží pro jedince cca do 190 cm, poté je lepší sáhnout po jiných variantách tarpů. 

Integrovaná moskytiéra na spodní části dveří je pro mě takový malý velký zázrak, který mě chrání proti otravnému hmyzu a zároveň umožňuje lepší cirkulaci vzduchu. Jakože těch 80 g za to opravdu stojí! Navíc tím, že je dlouhá, tak také umožňuje hezky pracovat s výškou tarpu a o tuto výhodu člověk nepřijde. 

Můj TIP = tyvek si dám tak, aby přesahoval přes moskytiéru a na různá místa po obvody rozmístím vybavení a tím nejenže tarp zatížím, a ještě trochu zlepším jeho stabilitu, ale navíc eliminuji prostor, kudy by se mohl dovnitř dostat krvelačný hmyz. 

4. Seznámení se se svým vybavením 

Pozor! Tarp nemá zalepené švy! Stejně jako u ostatních ultralight stanů a tarpů to musíte udělat sami. K tarpům, které jsou vyrobeny ze silikonizovaného nylonu si můžete dokoupit toto lepidlo nebo si můžete namíchat vlastní směs dle tohoto návodu. Je to možná otrava, ale aspoň si zkusíte stan postavit a při přelepování se s ním seznámíte. Pokud je to pro vás nepřekonatelný problém, tak nejste na ultralehké pojetí připravení a svoje vybavení hledejte v jiné kategorii… Ultralight je o tom, že znám svoje vybavení i jeho limity a podle toho se k němu chovám a starám se o něj. Odměnou je mi lehoučký batoh, se kterým je radost se celé dny prohánět po horách!

Zatírání švů na tarpu pro vás v Nalehko i natočili:

SHRNUTÍ 

SMD Deschutes Plus je skvělý jednoplášťový přístřešek pro všechny, kdo hledají co nejnižší hmotnost a skladnost bez kompromisů v odolnosti. Je ideální pro ultralight treky, bikepacking nebo sólo výlety.

Klady:

• Extrémně nízká hmotnost a skladnost
• Kvalitní materiály a dobrá odolnost
• Snadná a rychlá stavba
• Přijatelná cena vzhledem k váze a kvalitě

Zápory:

• Riziko kondenzace při vlhkém počasí 
• Pro postavy okolo 190 cm už bude tarp dost těsný, pro vyšší vyloženě malý
• Nemá podlážku, ale to je princip tarpů
• Je potřeba si sám zasilikonovat švy

Pokud jste ochotni přijmout drobná omezení spojená s jednoplášťovou konstrukcí, SMD Deschutes Plus vás podle mě rozhodně nezklame. Tento přístřešek kombinuje minimalistický design s funkčností, kterou oceníte na každém kroku svého trailu!

Text a foto: Nicolette Havlová

Ve světě ultralehkých stanů a tarpů je častým předpokladem, že lehké a vysoce kvalitní produkty přichází automaticky s vysokou cenovkou. Stan The Two od Gossamer Gear této rozšířené představě vzdoruje – jde o cenově výhodný přístřešek pro dvě osoby s kompletní hmotností okolo 800 g, který splňuje nároky baťůžkářů, ostřílených hikerů nebo i bikepackerů. Ať už hledáte prostorný stan pro dvě osoby nebo o něco prostornější přístřešek na sólo výlety, The Two je navržen tak, aby nabízel pohodlí, odolnost proti povětrnostním vlivům a trvanlivost za cenu výrazně nižší než ostatní ultralehké varianty.

Klíčové vlastnosti

The Two nabízí působivou specifikaci a jeho design míří na úsporu hmotnosti a odolnost. Kdysi byl k dispozici ve dvou materiálových variantách: plně nylonová konstrukce a hybridní verze z nylonu a materiálu DCF (Dyneema Composite Fabric). Zde recenzovaná nylonová verze je asi o 85 g těžší než varianta DCF, ale je výrazně cenově dostupnější. Varianta DCF se již nevyrábí a nemám informace, zda bude někdy v budoucnu opět uvedena na trh. Pro vyznavače turistiky, kteří hledají ultralehkou variantu bez kompromisů v oblasti odolnosti nebo prostoru, je The Two silným konkurentem pro ostatní třísezónní stany.

Parametry:

• Hmotnost:
  • Hlavní „tělo“ stanu: 700 g
  • Celý komplet (stan, obaly, 8 kolíků, šňůry): 796 g
• Vnitřní rozměry: 213 cm × 122 cm (šířka u hlavy)/107 cm × 109 cm (šířka u nohou)
• Sbalený stan: 28 × 12.7 cm
• Materiál: 10D Ripstop SilNylon s PU zátěrem (UTS)

Konstrukce stanu počítá s vyztužením pomocí trekových hůlek – ačkoli společnost Gossamer Gear nabízí samostatnou sadu stanových tyčí pro ty, kteří se na túry vydávají bez trekových hůlek nebo stan používají pro aktivity bez hůlek (například bikepacking). Díky této flexibilitě a prostornému vnitřnímu prostoru je stan univerzální a vhodný společník pro různé outdoorové aktivity.

Klady

• Výjimečná užitná hodnota: Z hlediska ceny a kvality nabízí The Two vynikající volbu. V porovnání s jinými ultralehkými stany pro dvě osoby je jeho cena výrazně nižší, aniž by se snížil komfort nebo odolnost.
• Prostorný interiér: Vnitřek stanu je prostorný a pohodlně se do něj vejdou dvě osoby. Dvě předsíňky zvyšují komfort obývání a poskytují velkorysý úložný prostor či prostor pro další vybavení, což je užitečné zejména za vlhkých nebo bouřlivých nocí.

• Kvalitní zpracování: Nylonové tělo je pružné a podlepené švy zvyšují nepromokavost, takže stan je vhodný do různých třísezónních podmínek.

Zápory

• Kondenzace a prověšování: Na jednostěnné nylonové konstrukci se může hromadit kondenzace, zejména ve vlhkém nebo mokrém prostředí. Když je nylon vlhký, má tendenci se prohýbat, což může při nedostatečném napnutí vytvářet sběrné kapsy, ve kterých se shromažďuje voda.
• Požadavky na postavení: Na rozdíl od volně stojících stanů vyžaduje stan The Two k postavení trekové hole nebo samostatně prodávané stanové tyče, což může na kamenitém nebo zmrzlém terénu činit stavění náročnějším.

• Omezené možnosti větrání: Konstrukce vrchní části a dveří stanu omezuje možnosti přizpůsobení větrání. Dvě předsíňky mají každá jednu klapku s úchytem pro poloviční otevření, což omezuje volbu směru proudění vzduchu v závislosti na větru nebo dešti.

Hodnocení funkčnosti

Stavění

Postavení stanu The Two je rychlé a intuitivní, pokud stojíte na měkkém a rovném terénu. Stejně jako u jiných „non-freestanding“ stanů může být postavení na nerovném nebo kamenitém terénu poněkud složitější. Pro postavení stanu stačí vykolíkovat čtyři rohy, umístit hroty trekových holí do otvorů na koncích stropního dílu a vypnout lanka pro celkové napnutí stanu. Díky svému střihu si stan udržuje napjatý tvar, což snižuje jeho prohýbání – pokud je správně postaven. Nastavovací prvky Lineloc na každém rohu pomáhají při napínání a umožňují doladit nastavení i ve složitějších podmínkách.

Hmotnost a sbalitelnost

Samotný stan The Two váží kolem 700 g, což splňuje ultralight nároky. Dokonce i s kolíky a pytlíkem na věci (součástí balení) je hmotnost sbaleného stanu pouhých 800 g. Takto lehká konstrukce v kombinaci s kompaktními rozměry (28 x 13 cm ve sbaleném stavu) umožňuje snadné uložení stanu The Two prakticky do jakéhokoliv batohu.

Kvalita 

Nylonová ripstop tkanina 10D zajišťuje rovnováhu mezi hmotností a odolností a poskytuje ochranu pro většinu třísezónních použití. Konstrukce podlahy stanu ve tvaru vany chrání před mokrou zemí a podlepené švy posilují jeho nepromokavost. Pozornost, kterou společnost Gossamer Gear věnuje kvalitě konstrukce, je patrná z pevného prošití a zesílených švů, což stanu The Two dodává odolnost, která je u jiných ultralehkých modelů neobvyklá. Celkově je stan postaven tak, aby vydržel typické třísezónní podmínky, a dokáže předčit mnoho lehčích a dražších modelů na trhu.

Systém větrání

Jednoplášťová konstrukce stanu znamená, že se v něm může hromadit kondenzace, zejména ve vlhkém nebo chladném prostředí. Dvě předsíňky však pomáhají tento problém zmírnit, protože umožňují proudění vzduchu z obou stran. Každá předsíňka má jednu „klapku“ pro částečné otevření. Podle mého názoru je větrání dobré, mám-li možnost otevřít oboje dveře.

Nicméně nejsou zde žádné větrací otvory, pokud necháte dveře zavřené. Tato drobná nevýhoda může mít vliv na pohodlí za obzvláště vlhkých nocí nebo v náročném počasí, protože je obtížné plně ovládat větrání podle směru větru.

Odolnost vůči povětrnostním vlivům

Díky podlepeným švům a voděodolné vrstvě UTS (1800 mm) je The Two konstruován tak, aby zvládl déšť, vítr, a dokonce i lehký sníh. Střih hřbetu stanu s ostře zkosenými stěnami pomáhá účinně odvádět vodu, zatímco přirozená nepromokavost silnylonu zajišťuje dostatečnou ochranu v různých podmínkách. Za mokra se však nylon může prohýbat, což lze kompenzovat pravidelným napínáním. Správné ukotvení a dobře nastavené pnutí pomůže zabránit vzniku propadlejších míst, ve kterých se při delším dešti shromažďuje voda.

Využitelnost

Na ultralehký přístřešek pro dvě osoby poskytuje The Two komfortní množství prostoru s masivními dvojitými předsíňkami, které zvyšují pohodlí při pobytu tím, že uvolňují celkový vnitřní prostor. Ačkoli je stan při společném užívání pohodlný, jeho rozměry a předsíňky poskytují dostatek úložného prostoru pro vybavení navíc, takže je vhodný pro páry nebo i sólo turisty, kteří touží po dalším extra prostoru.Stan The Two váží v kompletním balením okolo 800 g a je dostatečně lehký i pro sólo cestovatele, kteří upřednostňují větší vnitřní prostor.

Charakteristické rysy:

• Voděodolnost: Vnitřní PU zátěr 1800mm UTS (Ultra Tear Strength) v kombinaci s podlepením švů posiluje schopnost stanu odolávat trvalým dešťovým srážkám.
• Vnitřní úložný prostor: Dvě kapsy ze síťoviny – každá na jedné straně stanu v blízkosti dveří – jsou dostatečně velké, aby se do nich vešly drobné potřeby, jako je např. láhev Nalgene.
• Síťované dveře: Dveře se síťkou na každé straně se zapínají na zip podél podlahy a na boční straně. Ačkoli nejsou tak snadno přístupné jako půlená dvířka, jsou funkční pro ochranu před hmyzem.
• Vestibuly: Dvě velké předsíňky stanu poskytují dohromady skoro 2 m² chráněného prostoru a poskytují tak velké možnosti skladování a větrání.
• Výšková nastavitelnost: Stan je možné použít s trekovými holemi od výšky 120 cm až do 150 cm – to při nastavení na maximální výšku nabízí působivý prostor nad hlavou.

Volitelné příslušenství

• Podlážka Polycro: Podlážka z poleolefinu Gossamer Gear Polycro nabízí extra přídavnou ochranu stanového dna.
• Set stanových tyček: Pro ty, kteří nepoužívají trekové hole, je k dispozici samostatná sada hliníkových (pozn. překladatele) stanových tyček. Balení těchto tyček váží pouhých 170 g a tyčky jsou vhodné jak pro model The One, tak pro model The Two.
• Přídavný vrchní odkládací prostor: K šňůře na sušení prádla lze připevnit přídavný „kapsář“ pro pohodlný přístup k dalším drobnějším předmětům.

Finální verdikt

Stan The Two od společnosti Gossamer Gear je výjimečně dobře vyvážený stan, který poskytuje rovnováhu mezi hmotností, odolností a cenovou výhodností. Možná není nejlehčím přístřeškem na trhu, ani se nevyrovná snadnému stavění volně stojících stanů, ale spolehlivě funguje ve více kategoriích za zlomek ceny podobných ultralehkých možností. Díky vlastnostem, které uspokojí jak začátečníky, tak zkušené ultralight nadšence, je The Two solidní volbou pro každého, kdo potřebuje spolehlivý třísezónní přístřešek, který nezruinuje banku.

Autor: Markus Zinkl

Z anglického originálu s laskavým svolením autora přeložil do češtiny Tomáš U. Celá recenze včetně fotografií patří autorovi.

Pokud patříte mezi ty, které láká představa zasněžených hor, klidu, ticha, samoty a nedotčené přírody, budeme si rozumět. Zimní treky nabízejí zcela jiný druh výzev a zážitků než v letních měsících. Ale není nutné se jich bát. Ano, zimní prostředí vyžaduje specifickou přípravu, vybavení a správnou strategii, aby se takový výlet nestal nepříjemným nebo dokonce nebezpečným zážitkem. Ale to je také důvod, proč vznikl tento článek, aby vám pomohl vyhnout se zásadním chybám.

Psal jsem tento článek jako takový úvod do pobytu v zimním prostředí opřený o vlastní zkušenosti. Všeobecných neutrálních rad najdete jistě na internetu spoustu. Věřím, že pokud vážně uvažujete o zimních výpravách, tak si přijdete na své.

Původně jsem nechtěl zasahovat do lavinové problematiky, protože je to samostatně velmi obsáhlé téma, ale nakonec jsem se rozhodl začít tím hned, protože je životně důležité to říct. V první řadě se vyhněte lavinovým terénům! Pokud ve vaší cílové destinaci hlásí lavinové nebezpečí, nechte to na jindy nebo změňte směr.

Osobně mám zimní túry spojené s horami, ale pravdou je, že to vůbec není nutné. Absolvoval jsem řadu zimních tripů na kole i na lodi v nížinách a bylo to super. Zimní les dokáže být za správného počasí stejně kouzelný jako horské hřebeny. Proto by byla škoda soustředit svou pozornost jen na horské oblasti.

Příprava, plánování trasy a sledování počasí

Já vím, je to nepopulární, ale je nutné se trochu připravit. Mít s sebou a umět se orientovat v papírové mapě není vůbec na škodu, protože baterie, jak víme, v zimě dlouho nevydrží. Pokud se spoléháte jen na telefon, připravte si dostatečnou zásobu energie. To samé platí pro čelovku. Zimní dny jsou krátké, noci dlouhé a kapacita baterií se rychle snižuje! Zásadní elektroniku, jako je telefon nebo baterie do foťáku, nosím co nejblíže u těla, kde je teplo, ale bohužel také vlhko. Na to pozor.

S podstatně kratší denní dobou přímo souvisí i délka etapy. Navíc samotné zimní prostředí bere z těla více energie, proto plánujte střízlivě. Věnujte pozornost počasí, protože od toho se odvíjí spousta dalších věcí, včetně zvoleného vybavení. V ideálním případě chcete pár dní tlakové výše, která slibuje čisté nebe. To, co nechcete, je vichřice nebo mrznoucí mlha. Ve finále je pro pobyt venku podstatně příjemnějších -10 °C suchého mrazu než -2 °C s mrznoucí mlhou.

Na horách se počasí umí změnit rychle i navzdory aktuální předpovědi, proto je více než vhodné mít předem stanovený plán pro případ, že se podmínky zhorší natolik, že budete muset utéct. Například na horských hřebenech je jedna strana vždy vhodnější k ústupu s ohledem na sklon svahu, osídlenost atd., a to je dobré vědět předem.

Ještě jedna důležitá věc: Respektujte přírodu a minimalizujte svůj dopad na životní prostředí.

Správná volba oblečení a vrstvení

Tisíckrát omleté vrstvení tenčích vrstev na sebe už snad nemá smysl rozebírat, ale mám k tomu několik poznatků. To, co vás samozřejmě zajímá, je udržet tělo v teple. Ale to, co vás zajímá ještě víc, je vyhnout se nadměrnému pocení. Proč? Protože suché oblečení slouží jako tepelný izolant, ale mokré jako vodič. Takže pokud nechcete nosit další sady oblečení, je důležité zůstat v suchu. Mě se nejlépe osvědčilo oblékat se na úplně spodní hranici komfortu. To znamená, že ve chvíli, kdy se zastavím, okamžitě pocítím chlad a musím sáhnout pro izolační vrstvu. Tím se mi daří udržovat pocení na minimu. Pak je také podstatné nebýt líný a pracovat s vrstvami, protože jinak nemají žádný účel. Takže ve chvíli, kdy mě čeká delší stoupání, musím jednu vrstvu sundat, při sestupech si naopak mohu jednu vrstvu přidat.

Také vám doporučuji nechat péřovku v batohu a používat ji, jak je zamýšleno, tedy jako pasivní izolaci pro chvíle bez pohybu. Propocená péřovka, kterou navíc „zmasíroval“ batoh, vám večer ani druhý den nebude moc platná. Pokud jste zimomřivý a potřebujete chodit v teplé bundě, koukněte se po něčem s aktivní izolací jako je Polartec Alpha nebo syntetickou náplní.

Rezervní oblečení v podstatě řeším suchou sadou základní vrstvy, kterou používám především na spaní, protože do spacáku chci jít v suchém. Pamatujte, že pokud je vám zima na nohy, nasaďte si čepici.

Spánek v zimních podmínkách

Zimní kempování si zaslouží samostatný článek, ale zkusím se držet toho nejpodstatnějšího. Zásadní je vědět, s čím pracujete a znát limity svého vybavení.

Karimatka

Dvě jsou lepší než jedna, obzvláště pokud se chystáte spát na sněhu. Sice to není úplně ultralight, ale funguje to. Aby vám přes noc neuniklo všechno teplo do ledové země, potřebujete karimatku s co nejvyšším tepelným odporem.. Řekněme alespoň R5. Pokud si nejste jisti, co to znamená, koukněte se na 3 kroky, jak vybrat ideální karimatku. V zimních měsících balím dvě karimatky zcela automaticky. Jednu nafukovací s vysokým R (Xtherm, XLite, Ionosphere) a druhou pěnovou s uzavřenou buněčnou strukturou. Tepelný odpor se sčítá, tudíž dvě karimatky znamenají vyšší R. Také mám velkou šanci, že pokud nafukovačka selže, na pěnovce zvládnu noc nějak doklepat. A v neposlední řadě používám pěnovku během dne na sezení a odpočinek.

Spacák

Pokud se budeme bavit o zimním spacáku, měl by mít alespoň 800g peří. Taková je moje zkušenost. Můžete improvizovat vrstvením dvou lehčích spacáků, přilepšit si nějakou vložkou do spacáku, či nouzovým žďárákem (také dovnitř spacáku), ale za zimní spacák považuji ten, ve kterém je 800g peří a více. Abychom ze svého spacáku vytěžili maximum, je důležité umět ho správně používat. Tím mám na mysli třeba i správnou velikost. Pokud je spacák těsný, bude vám opravdu zima. Příliš velký spacák zase může znamenat, že budete mít problém ho vlastním tělem „vytopit“.

Spacák totiž nehřeje, ale izoluje. Proto musíte jít spát zahřátí. Pokud vymrznete u pozorování hvězd, nebo vaření večeře a studení vlezete do spacáku, tak se žádný objímající pocit tepla nedostaví. Do spacáku chcete zalézt prokrvení (rozvičení) a najedení (teplým jídlem s dostatkem bílkovin a tuků, ze kterých bude váš vnitřní kotel čerpat celou noc). Aby peří ve spacáku fungovalo, musí zůstat v suchu. Nikdy nedýchejte do spacáku. Hlava patří do kapuce a vlhký dech musí uniknout mimo spacák. Pořádný kulich, případně kukla vám udrží hlavu v teple. Suchá sada oblečení s merinem na spaní také pomůže a ponožky, které ani náznakem neškrtí kolem kotníků, jsou zásadní.

Přístřeší

Volba vhodného přístřeší závisí na počasí, očekávaných podmínkách a náročnosti trasy.

• Tarp – Ve většině případů, kdy se nechystám nad pásmo lesa, si vystačím s tarpem. V podstatě jde jen o to schovat se do závětří a nezapadat sněhem. Ohledně hmyzu je zima velmi milosrdná. (plusové body pro zimní kempování) Pokud se budete zdržovat mezi stromy, nezapomeňte zkontrolovat, co máte nad hlavou. V zimě není nouze o vyvrácené stromy a zlámané větve pod tíhou sněhu.
• Stan – Nad pásmem lesa, kde je vysoká pravděpodobnost silného větru, případně pokud nemáte zkušenosti s tarpem, je stan nejbezpečnější volbou. Nabízí velmi dobrou ochranu před větrem i sněhem a také v něm bude o pár stupínků víc než venku. Stan je potřeba větrat, jak to jen jde, protože ráno se díky zmrzlému kondenzátu probudíte v ledové jeskyni. Pokud bude uvnitř vařit, bude to ještě horší. Nesnažte se stan vytápět vařičem, je to zbytečné. Vážně hrozí otrava oxidem uhelnatým a efekt bude zanedbatelný. Pokud stavíte stan ve svahu, směřujte vchod z kopce dolů. Studený vzduch vám tak nebude proudit vchodem do stanu.

• Bivak – Ať už se žďárákem, nebo bez, pokud to podmínky umožňují, tak strávit jednu noc na sněhu pod širákem je jeden z nejhezčích zážitků. Žďárák poskytne ochranu před větrem a zadrží trochu tepla, ale garantuji vám, že z něho ráno vytáhnete spacák mokrý (jednu noc se to dá přežít). Na druhou stranu, pokud se rozhodnete vyrazit jen se spacákem, počítejte s tím, že ráno bude celý pokrytý námrazou (pokud spacák takto zabalíte do batohu a teplota stoupne nad nulu, vytáhnete ho úplně mokrý). A navíc, opravdu potřebujete vyřešit závětří, buď sněhovým záhrabem (lopata nutností), nebo nějakou přírodní překážkou.

Hydratace a strava

V zimě je hydratace často podceňována, protože člověk nepociťuje žízeň tak často jako v létě. Ale zůstat dostatečně hydratovaný je v zimě stejně důležité jako v létě. Možná dokonce důležitější, protože když je tělo dehydratované, neprokrvuje se tak, jak má, a tím pádem je citlivější na chlad. O zdravém úsudku a výkonnosti ani nemluvě. Tím chci poukázat na to, že litrová termoska na den je opravdu zoufale málo. Alespoň dvojnásobek je minimum. Během dne je nutné tekutiny doplňovat. Ať už tavením sněhu nebo z vodních zdrojů.

Ohledně jídla je fajn sáhnout po potravinách s vyšším obsahem kalorií a ideálně s malým obsahem vody, aby je šlo v mrazu rozkousat. Velmi se mi líbí přirovnání jídla ke dřevu a vnitřnímu tělesnému ohni, které jsem někde četl. Tuk funguje v těle jako dubové poleno, které hoří pomalu a dlouho. Bílkoviny jsou jako menší polena, která udržují oheň stabilním mírným plamenem. Zatímco komplexní sacharidy jsou spíše jako menší suché větve, které rychle zahřejí, ale jejich plamen se dlouho neudrží. Rychlé cukry pak fungují jako okamžitý podpalovač…

Vaření pod bodem mrazu

V teplotách těsně nad bodem mrazu se můžete spolehnout na dvě paliva: plyn a benzín. Tekutý líh je kolem nuly stále funkční, ale uvařit na něm trvá opravdu dlouho. Benzínové vařiče jsou jasnou volbou pro polární expedice, ale jsou velké, těžké a trochu smrdí. Z toho tedy vyplývá, že plyn je vítězem. Já sám, pokud se chystám na víkend, beru vždy plynový vařič. Na týden už zvažuji podle podmínek, zda plyn nebo benzín, a na cokoliv delšího než týden je benzínový vařič nejlepší volbou, ale o tom až někdy jindy.

Nejlepších výsledků s plynem jsem dosáhl se systémy jako je JetBoil. Tepelný výměník, neoprenový obal a ideálně i vyrovnávací tlakový ventil výrazně zlepšují výkon ve srovnání s běžnými vařiči a hliníkovým ešusem. Největším problémem vaření na plynu v mrazu je ochlazování bomby a s tím spojený pokles tlaku. Proto se může stát, že i na plynu je v zimě vaření úmorně neúčinné. Udržovat bombu v provozní teplotě znamená, že ji například na noc beru do spacáku. Nebo když vím, že už se blížím do cíle, tak ji z batohu přemístím pod bundu k tělu, abych ji před použitím zahřál. Při samotném vaření pomáhá umístit bombu na nějakou podložku (lopata, sedátko, zádová výztuha), místo na přímý sníh. Pořádné závětří je samozřejmě nutností.

Bezpečnost a první pomoc

Zimní turistika s sebou nese vyšší riziko podchlazení, omrzlin a vyčerpání. O výjezdech Horské služby k vyčerpaným a nevybaveným turistům slýcháváme celou zimu. Nebuďte jedním z nich! Zjistěte, co znamená hypotermie, jak ji rozpoznat a jak proti ní účinně zasáhnout. Vybavte si lékárničku reflexní fólií a nepodceňujte první bod tohoto článku! Jezte a pijte. Chraňte pokožku a oči před sluncem a promyslete plán pro případ, že by situace nabrala špatný směr.

Tipy pro udržení komfortu

• Plastová lahev s horkou vodou dělá ve spacáku zázraky. Pokud nemůžete rozmrazit nohy, strčte si ji mezi stehna. Tepny pak ohřejí krev a dovedou ji až ke konečkům prstů. Přesvědčte se, že uzávěr těsní, a dejte pozor, abyste se nespálili. Nedoporučuji vařící vodu, sám to také nedělám. Ale i 60 °C je dost, takže dejte láhev třeba do ponožky a bude to OK. Ráno můžete stejným způsobem rozmrazit boty. Navíc máte hned ráno vodu na pití nebo vaření.
• Rychlé cukry do spacáku. Pokud váš vnitřní kotel začne skomírat, pár soust rychlých cukrů ho zas rozhoří.
• Papuče do spacáku – to je věc! Žádné ponožky se jim nemohou rovnat. Botičky používám stabilně a vždy je doporučuji.
• Nedržte to v sobě a jděte na záchod. Ano, je to největší vnitřní boj vylézt ze spacáku do mrazu, ale kromě toho, že se jinak nevyspíte, spotřebujete velké množství energie na ohřev odpadní vody. Je lepší se jí zbavit.
• Elektroniku si vezměte na noc do spacáku.
• Nezapomeňte si přibalit nesmeky. Na neschůdný, ledový terén můžete narazit kdekoliv.

Zdomácnět v zimním prostředí a obzvláště kempování vyžaduje určitý proces učení a jistou dávku nepohodlí. Ale má to své zcela jedinečné kouzlo. Čím více budete mít svůj systém pohybu, vybavení a kempování promyšlenější, tím to bude větší zábava. Budete efektivnější a můžete se pouštět do větších a větších výzev.

Pokud jde o trekové hole, Gossamer Gear LT5 vynikají minimální hmotností, úctyhodnou odolností a promyšleným designem. Pro náročnější turisty, kteří se chtějí pohybovat opravdu nalehko, nabízejí tyto hole několik klíčových výhod. Pro osoby, které balancují s rozpočtem a mají nižší nároky na ušetřenou hmotnost, mohou být vhodnější jiné kousky trekových holí.

Ultralehký design

S hmotností jedné hůlky 141 g (či 136 g bez poutka a košíčku) jsou LT5 neuvěřitelně lehké hole. Díky této minimální hmotnosti jsou ideální pro ultralehké baťůžkáře, pro které je důležitý každý gram. Nízká hmotnost je obzvláště užitečná, pokud používáte trekové hole také jako součást konstrukce vašeho přístřešku, protože pomáhají držet celkovou hmotnost přístřešku na minimum. Během testování na kamenitých stezkách byla jejich schopnost plně unést váhu mimořádná.

Odolná konstrukce z uhlíkových vláken

Lehkost holí je dána jejich konstrukcí z uhlíkových vláken, což je také zároveň příčinou jejich vysoké ceny. Uhlíková vlákna způsobila revoluci v různých kategoriích outdoorového vybavení, protože nabízejí snížení hmotnosti bez snížení výkonu. Ačkoli jsou uhlíková vlákna obecně pevná, mají potenciální nevýhodu: na rozdíl od hliníku mohou katastrofálně selhat bez viditelných známek poškození (praskliny apod.). Přesto jsou hůlky LT5 dostatečně robustní pro většinu trekových situací. Gossamer Gear nenabízí záruku na poškození karbonové konstrukce, takže by uživatelé měli počítat s tím, že případná výměna půjde z jejich kapsy. V případě potřeby lze však náhradní díly zakoupit přímo od Gossamer Gearu.

Pohodlné rukojeti a úchop

Jedním z výrazných rysů modelu LT5 je design rukojeti. Ačkoli rukojeti připomínají korek, ve skutečnosti jsou vyrobeny z měkké, vysoce kvalitní pěny, která je neuvěřitelně pohodlná i na dlouhých vzdálenostech. Na rozdíl od pogumovaných rukojetí, které mohou být kluzké a nepohodlné, rukojeti modelu LT5 dobře odolávají potu a různým povětrnostním podmínkám.

Jsou to jedny z nejpohodlnějších rukojetí na trhu a k pohodlí přispívají i nastavitelné pásky na zápěstí. Nejsou sice polstrované, ale mírně elastický materiál je opravdu pohodlný a navíc oproti polstrovaným popruhům šetří část hmotnosti. 

Popruhy jsou také odnímatelné, což poskytuje flexibilitu a vy si tak zvolíte na základě individuálních preferencí.

Kompaktní a praktické

Hole LT5 se dají složit na délku 60 cm, takže je lze snadno uložit do batohu. Tato vlastnost je užitečná zejména při šplhání nebo v lehčím terénu, kde nejsou hole nutné. Po sbalení přidávají k hmotnosti batohu něco málo přes čtvrt kila, což je zanedbatelný přírůstek, který odpovídá účelu ultralehkých holí. Hole jsou nastavitelné od 105 cm do maximální délky 130 cm, což stojí za zvážení, pokud je používáte jako součást přípravy přístřešku, protože tato výška nemusí být ideální pro každou konfiguraci.

Účelné příslušenství

Hole jsou vybaveny vyměnitelnými gumovými koncovkami („botičkami“) a sněhovými košíčky, díky nimž jsou univerzální v různých typech terénu. Koncovky mají dobrou trakci na různých površích, zatímco sněhové košíčky zajišťují stabilitu v zasněžených podmínkách. Botičky i košíčky lze při opotřebení nebo ztrátě snadno a za rozumnou cenu vyměnit, což dodává celkovému provedení na praktičnosti.

Vysoká cena

Za cenu téměř 5000 Kč jsou hole LT5 v porovnání s jinými trekingovými holemi dražší. Zatímco kvalita, komfort a nízká hmotnost ospravedlňují cenu pro ultralehké nadšence, pro turisty, kteří se tolik nezabývají shazováním každého gramu, to může být vysoká cena. Pro ty, kteří prostě potřebují spolehlivé trekové hole, je k dispozici spousta cenově dostupnějších možností.

Závěr

Celkově jsou trekové hole Gossamer Gear LT5 špičkovou volbou pro turisty a baťůžkáře, kteří se zaměřují na nízkou hmotnost batohu, aniž by museli slevit z odolnosti nebo pohodlí. Jsou lehké, odolné a nabízejí vynikající přilnavost a nastavitelnost i v náročných podmínkách. Vysoká cena je možná činí méně atraktivními pro příležitostné turisty nebo ty, kteří mají omezený rozpočet, ale pro oddané ultralehké nadšence jsou hole LT5 investicí, která se vyplatí svým výkonem a dlouhodobou spolehlivostí.

Autor: Markus Zinkl

Z anglického originálu s laskavým svolením autora přeložil do češtiny Tomáš U. Celá recenze včetně fotografií patří autorovi.

Občas jsem trošku vizionář a občas i trochu kutil. Prostě, když je svět kolem mne v nějakém detailu nedokonalý, tak si ho vymyslím dokonalejší. Někdy to vylepšení i zrealizuji. Jindy o něm přemýšlím tak dlouho, že na stejnou věc přijde někdo jiný a zrealizuje ji on. A tak to bylo i s Gossamer Gear Fast Kumo. Já ho vymyslel a kluci z Gossameru mi ten nápad vyfoukli. Ale to nevadí, stejně jako Jára Da Cimrman se nevzdávám a už vymýšlím něco jiného, nového. Fast Kumo jsem objednal a byl hodně zvědavý, jak se povedl.

„Referenční hůlka“ je nastavená na 125 cm

Specifikace dle výrobce (velikost M/L)

• Hmotnost 610 g
• Rozměry 43 × 27 × 12 cm
• Kapacita 36 L
• Doporučené zatížení — 11,5 kg (maximum), 9 kg (komfort)

Převáženo — 622 g. Beru, že sedí. Vážil jsem po použití, tak těch 12 g může jít na nějaké smetí nebo nepřesnost váhy. Objem hlavní kapsy prostým výpočtem vychází cca 14 L nebo 21 L (vezmu-li v úvahu sbalení i zcela dokulata, což nelze — tedy spíše méně). Přičtu-li k výšce ještě cca 20 cm na vytažený komín, tak maximum vyjde těsně přes 30 L. Pokud úplně dolů nacpu dvanáctilitrový nepromokavý pytel (pěkně na široko se krásně vejde ještě s malou rezervou), tak vizuálně zabírá cca třetinu maxima. Tedy objem by mohl sedět. A to maximální objem hlavní kapsy. To není špatné. Pokud do kapacity započítáme i vnější kapsy, což je obvyklé, tak výrobce určitě nešidí.  K doporučenému zatížení níže.

První pocity (influencer by napsal „unpacking“)

Na obrázku to vypadalo opravdu jako běžecká vesta. Teď to držím v ruce a je to nějaké divné. Ani batoh, ani vesta. Ramenní popruhy vypadají jako na běžecké vestě, ale ke spodku jsou přišité jako u obyčejného batohu a mají jen dva prsní popruhy. Má to i bederák. Takový nanicovatý, až na uchycení stejný jako u Murmuru, který jsem recenzoval 2017 zde (ten již dožil). Jinak to vypadá solidně. Materiál pevnější než u Murmuru, dno ještě zesílené. Zadní velká síťovaná kapsa potkávající se s „víkem“ pěkně drží formát. Boční kapsy tak akorát poberou 1,5 L PETky. Hodně specifické je zavírání horní kapsy. Chytrá Horákyně by řekla ani víko ani top-roll. Prostě komín, který se lehce zúží sepnutím obvodové přezky, přehne a zapnutím do dvou klasicky umístěných přezek vyvolá dojem víka. Na běžecké vestě jsou důležité kapsy na ramenních popruzích. Těch má Fast Kumo spoustu. Jo a má to i light přípravu na CamelBack.

A co praxe?

Fast Kumo jsem si cíleně pořídil na letošní „Toulky po Alpách“. Nějak mne přestala bavit Virga 2, se kterou jsem chodil předchozí čtyři roky. Přišil jsem si k ní velké kapsičky na bederák a takto upravená mi přišla téměř dokonalá. Hmotnost těsně přes půl kila a kapacita přes 50 litrů. Ano, hrozných 50 litrů. Ale důvod byl prostý. Přešel jsem od nafukovacích karimatek k pěnovým a nechtěl jsem je nosit venku. Tak jsem je vždy namotal do hlavní kapsy kolem stěn a zbytek věcí ukládal uvnitř vzniklé roury. Ale celé to bylo velké a běžet se s tím moc nedalo. Tak jsem se vrátil k nafukovačce a koupil Fast Kumo.

Toulky po Alpách jsem zahájil „venčením manželky“ v Totes Gebirge. Vzal jsem svých pět švestek, Haven i se sítí, kuchyň a jídlo pro dva (nechtěl jsem být závislý na chatách) a …zjistil jsem, že se to do Fast Kumo nevejde. Tedy pokud jsem nechtěl složitě vymýšlet, jak vše přebytečné nacpat do vnějších kapes a přivázat na připravené šňůry a očka. Tak jsem poraženecky vytáhnul stařičký Osprey Exos 48 a výlet zahájil s ním. To mi dalo možnost bezprostředního srovnání. Exos patří mezi nejpohodlnější batohy, tak jsem byl zvědav na pocity, až si hodím na záda Fast Kumo. Po čtyřech dnech jsem u Almsee přesunul svých pět švestek (vyřadil jsem nepromokavou bundu) do Kuma, přidal Gatewood Cape a Evernew solo set a hromadu sušeného i nesušeného jídla. Manželka mi nervózně funěla za krk s tím, že už měla dávno odjet. Když se jí bělmo podlilo krví, raději jsem vše připravené vyhodil z auta a s úsměvem jí zamával.

Křest ohněm

Doma bych vše ještě několikrát převážil a optimalizoval. Když jsem po návratu domů kontroloval základní hmotnost, ukázala váha kousek přes 5 kg. To nevypadá špatně, ale umím se přiblížit i 3 kg.  Ovšem s jídlem jsem to nějak přehnal. Zabralo skoro polovinu batohu. Hmotnost raději neodhaduji. Každopádně zbytky sušených věcí jsem ještě dovezl domů. Na začátek tedy slušná výzva pro nový batoh. Nadšeně jsem ho nahodil na záda a musím říct „nic moc“. Celé to sedělo nějak divně a při vidině následujících dnů mi naskakovaly vrásky na čele. To odpoledne jsem ukousnul cca 17 km s necelým 1,5 km do kopce a 0,5 km z kopce. A na konci dne jsem o batohu na zádech nevěděl. Vše si krásně sedlo. Zvlášť musím vyzvednout široké, na ultralight skvěle polstrované a výborně tvarované ramenní popruhy. A ten nanicovatý bederák. Přijde mi, že je stejný jako u Murmuru, ale funguje mnohem lépe. Když jsem si potřeboval srovnat záda, prostě jsem ho pořádně přitáhnul a přenesl hmotnost na něj. Nesl a netlačil. 

V Alpách jsem strávil dalších dvanáct dnů. Přešel jsem ještě jednou Toteg Gebirge, pak kousek masívu Dachsteinu, Schladminských Taur, Vysokých Taur, Lienských Dolomit a Kärnských Alp. Je jasné, že s ubývajícím jídlem se batoh nesl čím dál tím lépe a tak se mohu začít věnovat dalším detailům.

Běh

K běhu je nutné si dobře utáhnout prsní popruhy. S těmi jsem se nemohl domluvit až do chvíle, kdy jsem u jednoho ztratil přezku. Ony jsou prsáky na ramenní popruhy přidělány pomocí háčků umožňujících jednoduchý posun nahoru a dolů. A jak jsem se s nimi nemohl domluvit a měl je rozepnuté, tak ta přezka vyskočila. Přínosem bylo, že jsem zbývající prsák přemístil doprostřed a „jejda“, přestal vadit. Dál už jsem ho nerozepínal.

Kapsy

Pojďme na kapsy a kapsičky. Těch má Fast Kumo dvanáct a tím umožňuje dokonale organizovat rozmístění věcí. Zároveň výše popsaný způsob zavírání hlavní kapsy umožňuje tak rychlý přístup, že není nutné přemýšlet o umístění nepromoku ve vnějších kapsách a lze jej nechat uvnitř. 

Kapsičky na bederáku jsou pro mne naprostou nutností. Zde jsou menší, ale s ohledem na zbývající kapsy poberou, co musí (nožík, baterka s rozptylkou, zapalovač, foukací harmonika, repair kit, stařecké vitamíny). 

Ty na ramenních popruzích, to je jiná liga. Klasika okopírovaná z běžeckých vest a trochu vylepšená. Na každé rameno lze umístit měkkou láhev s vodou. Ty já nepoužívám, tak na pravém rameni nosím 750 ml titanovou láhev. Tím je víceméně odstřelena druhá kapsička napravo. Pod kapsičkou na láhev je ještě kapsička na odpad. Možná s měkkou láhví funguje, ale s mojí kulatou titankou je „trash pocket“ příliš roztažená a vložené papírky z ní vypadávají. Budu se muset zamyslet a dodělat k ní nějaké zapínání. Napravo nad kapsou na láhev je ještě mrňavá kapsička, kterou jsem objevil až při psaní recenze (tedy bez komentáře).

Do levé kapsy na láhev dávám energetické tyčinky. Nad nimi je kapsa na mobil. Vychvalovaná v popisu výrobce jako dokonalá, protože umožňuje značné naplnění kapsy pod ní. Vychytávka to je, ale nedomyšlená. Když se dá cokoliv do kapsy pod mobilem, tak ta s mobilem se natočí zipem k tělu. A pak se do ní přes ten zip špatně leze. Kdyby ty distanční pásky našili naopak, tak by se zip točil od těla a všechno by bylo v cajku. Třeba to v další verzi otočí. 

A teď se pojďme podívat kapsy na těle batohu. Dvě síťované na boku a jedna velká vzadu. Dnes již klasika. Velká má zde zesílení přetažené zespodu. V jedné boční jsem nosil kolíky k tarpu, lžíci a srolovanou dvoulitrovou láhev. V druhé půllitrovku s lihem a filtr na vodu. Určitě by se do nich vlezlo víc. Velká kapsa je ideální na uložení mého solárního panelu (když zrovna nepracuje) a k němu vše, co je potřeba mít opravdu rychle po ruce – toaleťák, větrovka, pytel na odpadky, brýle na čtení, svačina (pokud jsem ji chystal ráno). A zase by se tam vešlo mnohem víc. Za nejužitečnější kapsičku musím prohlásit tu v tom rádoby víku. Vypadá maličká, ale vejde se do ní vše, co běžně jinde překáží. V mém případě lékárna, hygiena, nabíjecí dráty i dobíjecí kostka do 220 V. A zase byla poloprázdná. 

Organizace

Kdo je pozorný, ten na fotkách našel i umístění foťáku. Pouzdro s malým kompaktem jsem připnul na levý ramenní popruh pod kapsičkami. Na něj jsem žádnou vhodnou kapsu od výrobce nenašel. 

Jinak věci dovnitř batohu balím do dvanáctilitrových nepromokavých pytlíků. Do jednoho vše na spaní včetně karimatky a zateplovací bundy, do druhého zbytek oblečení (nevezme ani 3L, takže asi koupím menší) a do třetího potraviny. Díry, které vzniknou vyplním footprintem, solosetem a pončotarpem. S jídlem na přibližně pět dnů byl batoh naplněn tak na dvě třetiny maxima.

Ještě se vyjádřím k poutkům a šňůrkám. Na ramenním popruhu pod kapsičkami je poutko na trekové hůlky. Nosím jednu, která je složená opravdu kratičká. Na ni je to umístění super. Stahovací šňůry nad bočními kapsami jsem využil opět jen na zafixování hůlky v kapse při přepravě ve vlaku. Jinak nevím, co bych tam dal. V popisu je uváděno kompresní lanka. Nevím, s ohledem na zapínání hlavní kapsy mi přijde komprese zboku zbytečná. Možná na karimatku (když se lanko prodlouží). Na tu jsou však prý určená horní očka. Karimatku venku na batohu nikdy nenosím, ale zde mi umístění na boku ani nahoře nepřijde praktické. Když už by to bylo nutné, přidal bych očka dolů a vázal karimatku tam. Ta očka si tam můžete přišít sami… Já horní očka použil k připevnění soláru při dobíjení.

Nosnost

Nosnosti jsem se dotknul již výše, když jsem popisoval úvodní balení. Největší nálož pak batoh dostal v Lienzu. Tam jsem nakoupil na plánovaný restday u Tristacher see kilo hroznů, láhev vína, dvě piva, špek, sýr a chleba. Vše jsem nacpal do batohu. Kolik to mohlo celkem vážit netuším. Nesl jsem to jen kousek, ale rozhodně jsem necítil nepohodlí.

Závěr

Fast Kumo po tomto výletě považuji za nejlepší batoh, co jsem kdy nosil. Velikost, redukce velikosti, vychytávky, komfort nošení. Lepší batoh bych sám neušil. Těch pár drobností, co jsem kritizoval, na věci nic nemění. Snad jen ta hmotnost je zbytečně vysoká. Batoh Zrzavec Jaroslava Pavlíčka vážil 500g  při objemu 80 L. A spousta dalších batohů má lepší poměr hmotnost ku objemu. Ale to už je holt daň za ty vymazlené vlastnosti.

Při trochu vyladěné výbavě je ideální na solovýlety od víkendovek po dlouhé traily. Pokud bych s sebou na trail musel vzít výbavu na ledovec nebo dokonce na skálu, pak bych asi volil spíš Virgu nebo Exos. Na skialpy s divokým spaním se do něj asi taky nevejdu.

Obdiv k velikosti byl možná nejopojnější ze všech vlastností tohoto batohu. Setkával jsem se s ním u každého, kdo zjistil, že nejsem na jednodenním výletě a mám v něm spacák, karimatku, stan i vaření. Někteří si ho fotili, jiní požadovali přednášku o ultralight backpackingu.

Plusy

• Velikost.
• Redukce velikosti.
• Úžasný způsob zavírání těla batohu.
• Spousta užitečných kapsiček.
• Velmi pohodlné nošení.
• Dá se s tím opravdu běhat.

Mínusy

• Trochu vyšší hmotnost jako cena za bytelnější materiály a vychytávky.
• Pár nepodstatných nedotažeností z přemíry snahy o dokonalost — popsané v textu.

V Olomouci v neděli 13.10.2024 sepsal Martin Kotyza, mezi přáteli známý jako Kot (nekoktat, prosím)

PS: 2.1.2025 – tak jsem se do něj sbalil i na pětidenní skialpy (spacák, karimatka, žďárák, vaření, jídlo, rezervní pásy, haršajzny, pilka, …)

Kvalitní spánek je klíčový pro regeneraci těla i mysli během treku, ale i jakéhokoliv jiného pobytu v přírodě. Bez dostatečného odpočinku se zvyšuje únava, klesá váš výkon i celková pohoda. Karimatka hraje zásadní roli ve zlepšení kvality spánku, a proto je dobré se při jejím výběru trochu zamyslet. Každý člověk má ovšem své individuální priority. Zatímco někteří preferují co nejnižší hmotnost, jiní dávají přednost pohodlí, další zas potřebují výkonnou izolaci, aby se vyhnuli chladu od země. Tento průvodce vám pomůže pochopit různé typy karimatek a zohlednit všechny klíčové faktory, abyste pro sebe mohli vybrat tu nejlepší.

Na našem e-shopu naleznete dva druhy karimatek. Nafukovací a pěnové. Samonafukovací karimatky jsme již opustili, protože jejich objem a hmotnost se moc neslučují s naší ultralight filozofií. Nafukovací karimatky navíc udělali velký skok kupředu a kromě nízké hmotnosti a kompaktních rozměrů dokáží nabídnout i velkou dávku komfortu. Pěnové karimatky s uzavřenou buněčnou strukturou zas neabsorbují vodu a jsou takřka nezničitelné.

Při výběru nové karimatky k sobě buďte upřímní a zamyslete se nad následujícími body.

1. Jaký jste turista

Podívejte se na své dosavadní výpravy a směr, kterým se chcete nadále ubírat. Zvažujete každý gram a pravidelně vyrážíte na dlouhé treky? Nebo je pro vás chození spíše víkendovým únikem od všední reality, kde je pro vás důležitější pohodlí než hmotnost vašeho batohu? Jezdíte na kole, motorce, nebo vyrážíte z kempu na jednodenní túry, takže vás hmotnost a rozměry vybavení příliš nezajímají? Každá z těchto situací vyžaduje jiný přístup k výběru vybavení, včetně karimatky.

2. Jaký jste spáč

Patříte k těm šťastlivcům, kteří si večer lehnou na záda a ráno se probudí ve stejné poloze? Pak pro vás bude zcela dostačující zužující se tvar mumie. Neustále se převalujete a potřebujete více prostoru? Patrně bude vhodné kouknout se po obdelníkové karimatce. Spíte na boku, nebo na břiše? Pro pohodlné spaní na boku pomůže vyšší karimatka, kterou neprolehnete.  Podle toho, jaký jste spáč, zvažte nejvhodnější tvar a výšku karimatky, která vám poskytne maximální komfort během spánku. 

3. Kdy a kde nejčastěji kempujete

V jakých měsících či nadmořských výškách se při vašich cestách pohybujete, je další klíčová otázka. Pokud plánujete letní treky v nízkých nadmořských výškách, postačí lehká a méně izolovaná karimatka, protože teploty zůstávají mírné. Jarní a podzimní výlety, nebo treky v horských oblastech vyžadují lepší izolaci, protože teploty se mohou rychle měnit a noci umí být opravdu chladné. Zimní měsíce, které s sebou přinášejí sníh a mráz, pak vyžadují karimatku s vysokým tepelným odporem, protože jinak hrozí rychlé ztráty tělesného tepla a to může být v zimních podmínkách kromě nepohodlí i zdraví nebezpečné.

Tepelný odpor

Tepelný odpor karimatky, známý také jako R-value, je jedním ze zásadních parametrů při výběru karimatky, zejména pokud se chystáte spát i v chladnějších podmínkách. Hodnota tepelného odporu udává schopnost karimatky izolovat a zabraňovat tepelným ztrátám do země. Čím vyšší je hodnota R, tím lepší je tepelná izolace a tím lépe vás karimatka ochrání před chladem od země, respektive brání tomu, abyste vaše drahocenné teplo odevzdali do studené země. Výběr správné hodnoty závisí na ročním období a teplotních podmínkách, ve kterých plánujete kempovat 

• Letní R – value ~ 0,5 — 2
• Třísezónní R – value ~ 2 — 5
• Čtyřsezónní (zimní) R – value ~ 5 a víc

Co je ASTM F3340-18?

V roce 2019 vstoupila v platnost nová norma pro měření tepelného odporu ASTM F3340-18. Jejím cílem bylo definovat jediný mezinárodní standardní postup pro měření tepelného odporu. Díky této normě lze porovnávat izolační schopnosti různých karimatek, protože testování nyní probíhá podle jednotných pravidel.

Tvary a velikosti

V dnešní době se karimatky vyrábějí v různých tvarech a velikostech, aby vyhovovaly individuálním potřebám a podmínkám použití. Ovšem u nás naleznete dva základní tvary a těmi jsou obdélník a mumie.

Obdélníkové karimatky — poskytují více prostoru a pohodlí pro spaní, ale zpravidla bývají o něco těžší a objemnější vzhledem k většímu množství použitého materiálu.

Mumiové karimatky — mají zúžený tvar směrem k nohám a často jsou preferovány pro nižší hmotnost a menší objem, vyžadují však klidnější spánek.

Nejčastěji se můžete setkat s těmito velikostmi:

• SMALL (SHORT) — 168 x 51 cm
• REGULAR — 183 x 51 cm
• REGULAR WIDE — 183 x 64 cm
• LARGE — 196 x 64 cm

Avšak tyto velikosti nejsou univerzálním standardem. Existují i výjimky jako například Klymit, kde jsou některé karimatky velikosti regular široké 58 centimetrů. Nebo například karimatka Sea To Summit Ether Lite XT je ve velikosti regular široká 55 cm. Proto věnujte pozornost specifikacím, ať jste si jistí tím, co jste vybrali.

Dámské karimatky

Některé značky jako např. Sea To Summit, nebo Therm-A-Rest vyrábí tzv. women specific karimatky, které mají lépe reflektovat ženské potřeby. Vzhledem k tomu, že ženy bývají obecně menšího vzrůstu a často pociťují chlad rychleji, jsou tyto karimatky kratší, obvykle 168 cm a mají více izolace. Mohou mít také lehce odlišný tvar jako např. Sea To Summit Ether Light XT Insulated Women.

Klymit

Možná vás zaráží, že i izolované karimatky Klymit mají podle normy nízký tepelný odpor, odpovídající spíše letním modelům. Je to dáno zmíněnou standardizovanou normou ASTM F3340-18 a konstrukcí karimatek, kterou tato norma plně nezohledňuje. Design karimatek Klymit počítá s použitím spacáku, přičemž tzv. „loft pockets“ (mezery mezi komorami) umožňují spacáku vyplnit tyto mezery a tím doplnit izolační schopnosti karimatky. Na základě svých zkušeností víme, že s kvalitním spacákem zvládnou všechny izolované karimatky Klymit bez problémů třísezonní použití. Nicméně norma ASTM F3340-18 je jasně daná, a proto v tabulkách uvádíme výhradně hodnoty odpovídající této metodice.

Níže naleznete tabulkový přehled karimatek, které nabízíme seřazených podle tepelného odporu.

Letní karimatky

Třísezonní karimatky

Čtyřsezonní (zimní) karimatky

Tip na závěr

Možná pokukujete po svém prvním zimním dobrodružství, ale máte obavu, že vaše třísezonní karimatka ve sněhu a mrazu neobstojí. Nevěšte hlavu. Tepelné odpory karimatek se sčítají. Takže pokud svou karimatku s R-3 doplníte o pěnovku s R-2, výsledná hodnota R-5 už bude dostatečná. Navíc zabráníte tomu, že při změně polohy prolehnete nafukovačku až na sníh, což by vám zajistilo nepěknou noc. Všeobecně je dobrým zvykem nosit v zimě navíc pěnovou karimatku, i když máte čtyřsezonní nafukovačku s vysokým tepelný odporem. 

Nedávno mě kluci z Nalehko požádali, zda bych nenapsal recenzi na nějaké vybavení, co jsem si
u nich pořídil. Mám toho dost, prodejna v Liberci se stala mojí oblíbenou hračkárnou, a tak jsem
chvíli váhal, o čem psát. Tarp Six moon designs, bunda Nalehko, boty, spacák, oblečení..? Ne! Musím
napsat o stanu BIG AGNES COPPER SPUR HV UL2. Protože po zakoupení a vyzkoušení tohohle
stanu, jsem teprve zaregistroval trend cestovat NALEHKO, ale hlavně ho začal brát vážně.

Jako milovník festovních “nezničitelných” věcí, které budu mít na celý život, jsem tyhle hračičky
bral s rezervou. Ale batoh s přibýváním dětí a potřebného vybavení pro ně těžknul a já přestával
běhat po horách jako lehkonohý ptáček, bratříčku:)

Mám několik starších stanů, které jsou buďto lehké, ale jsou pro jednoho a připomínají spíš rakev,
ve které si ani nesednu, nebo jsou prostorné, ale pokud cestuji sám, zbytečně těžké. A kupodivu,
léta na cestách po celém světě ukázaly, že nejsou nezničitelné.

Ze života

STAN BIG AGNES COPPER SPUR HV UL2 jsem si kupoval, když jsme s pár kamarády
vyráželi prozkoumat Gruzii a v rámci tripu vylézt na Kazbek. Cena mě přišla poměrně šílená, ale teď
po několika letech intenzivního používání vidím, že úplně v pohodě a dokonce zvažuju, že koupím
druhý, jen větší. Pro čtyři děti.

Stan jsme v Gruzii stavěli v lese, na pláži, u jezera, v poušti. Všude fungoval skvěle, jednoduchost
konstrukce, barevné rozlišení, jak na tyčkách tak na přezkách sloužícím k připevnění tropika
funguje bezvadně a intuitivně. Dneska mám stan postavený do tří minut. Pro někoho může být
možná nevýhoda, že se staví nejdříve vnitřní stan a až potom se nandává tropiko. V opravdu
velikém slejváku jsem stan nestavěl nikdy, ale v docela slušným dešti několikrát ano, a ta rychlost
postavení eliminuje namoknutí vnitřního stanu. Chce to samozřejmě trošku cviku. Navíc s
dokoupením footprintu BA můžete postavit tropiko a buďto ho použít jako tarp s podlážkou, nebo
do něj později vepnout vnitřní stan. Všude tady jsem byl se stanem maximálně spokojený.

Kazbek

Hlavní zkouška přišla ale až v base kempu pod Kazbekem, ve výšce přes 3600 m.n.m. cestou
nahoru jsme měli skvělé počasí a po jedné noci byli připraveni vyrazit na vrchol. Vstávat jsme
chtěli lehce před jednou hodinou v noci, vyrážet kolem půl druhé. Kolem půlnoci se zvedl vítr,
který nabíral na intenzitě a přišel silný déšť měnící se v přívaly mokrého těžkého sněhu. I vítr
zesiloval. Předpověď počasí nic podobného nehlásila, na několik dalších dní mělo být azuro a tak
jsme neměli ani domluveno jak jednat, a tak jsem nakonec vyběhl ze stanu, rychle oběhl ostatní
stany, přeřval vítr, abychom si řekli, že výstup odkládáme. Zpátky ve stanu jsem byl za 2 min. úplně
zmrzlý a promočený. Do rána jsem oko nezamhouřil a pozoroval jak se mě vevnitř zmenšuje
prostor, tyče stanu se začínají prohýbat dovnitř pod nánosy mokrého sněhu. Stan ale žádnou
vodu nepropustil, i brutálním poryvům větru skvěle odolal. Což se nepodařilo všem stanům v base
campu. Se svítáním se počasí uklidnilo a když jsem venku viděl spoušť po noční bouřce, byl jsem
rád za svůj stan. Minimálně polovina stanů všech věhlasných horolezeckých značek ležela na
zemi s přelámanou konstrukcí. Dokonce i polská horská služba, která se dobrovolně v sezoně
stará na místě o bezpečí všech na kopci, měla pobořené svoje expediční stany. My jsme byli jedni
z mála, kteří ometli ze svého stanu sníh, znovu dotáhli šnůry a mohli jim pomáhat sušit stany a
vybavení…

Sníh

Od tohoto zážitků jsem v Big Agnes Copper Spur naspal spoustu nocí ve všech ročních obdobích bez problému. Jediné, kdy se mě úplně neosvědčil bylo, když stál na tvrdé zmrzlé zemi a v noci začalo sněžit s velkým větrem, tak sníh podlétával tropiko a dostával se až dovnitř. Několikrát jsem ale stan
postavil a zaházel sněhem a vše bylo v pořádku, vč. minimální kondenzace. Naopak často si
stavím jen vnitřek, jako moskytiéru, např. na mořském kajaku. I to funguje bezvadně.

Jediné poškození nebylo na stanu, ale na obalu, který jsem roztrhl, když jsem chtěl stan zmenšit
ještě víc. Plácnul jsem na to kousek tesa pásky a drží, stan bych asi radši zalepil záplatou, kterou
mám od kluků z Nalehka taky a je připravená v lékárničce. Zatím ale nebyla potřeba.

Detaily

Jinak co mě vždycky na stanu překvapuje: jak málo prostoru v batohu zabírá a jak velký vnitřní
prostor díky dobře navrženým prutům nabízí dvěma dospělákům. Na posledním vandru v
Rumunsku v něm spali tři z našich čtyř dětí: 8, 10 a 12 let a prostor byl i pro ně v pohodě. I když
celou noc lije, stačí někdy přes den stan rozložit na slunce, párkrát ho vyklepat a je suchý. Líbí se
mi i možnost udělat si předsíňku na vaření, hůlky nosím. Když jedeme s rodinou na kola, veze ho
jedno z našich dětí na řídítkách a ani o něm neví. Skvělé vnitřní kapsy, do kterých se vejde
spousta věcí například na sušení jsou už jen takovou perličkou. Mám radost, když člověk u práce
přemýšlí a tady si někdo dost dlouho lámal hlavu a výsledek je vidět v každém detailu.

Možná jsem nenapsal správnou recenzi, ale možná pomůže nějaké konzervě jako jsem já, aby viděl
nové LEHKÉ a zároveň funkční možnosti cestování!

Text a foto: Jiří Boháč

Péče o outdoorové vybavení po návratu z treku není vždy nejoblíbenější činností. Po náročné cestě často těžko hledám motivaci hned se pustit do vybalování a údržby. Sám nejsem typ člověka, který by se hned po zabouchnutí vchodových dveří hrnul do vybalování batohu. Nejprve se chci umýt, najíst, dát si espresso a trochu se na to mentálně připravit. Ale co si budeme povídat, kvalitní outdoorové vybavení a oblečení není levné. Pokud chceme, aby nám dobře a dlouho sloužilo, musíme se o něj pravidelně starat.

1. Vybalte a usušte vše včas

Nemusíte strávit celý výlet v dešti, aby vaše vybavení potřebovalo vyschnout. Rosa, kondenzace a pot také přispívají k vlhkosti, se kterou musíte počítat. Vybavení, jako je tarp nebo stan, sice odolává vodě, ale to neznamená, že byste ho měli nechat vlhké v obalu, nebo nedej bože v batohu. Proto je důležité vše co nejdříve vybalit a důkladně vysušit.

• Stan/tarp: Po návratu ho rozložte na dobře větraném místě, ideálně venku na stinném místě, kde ho zbytečně nevystavíte přímému slunci. Zkontrolujte všechny švy a záhyby, kde by mohla zůstat vlhkost. Pokud je to možné, postavte stan do běžné pozice, aby mohl přirozeně vyschnout zevnitř i zvenku. Po důkladném vysušení ho složte až těsně před uskladněním. Pokud nemáte možnost přístřešek postavit, rozložte ho doma na sušák na prádlo a pravidelně ho otáčejte.
• Spací pytel: Spací pytel by měl být po každém treku důkladně vysušen. Pokud jste se během noci potili, nebo jste byli vystaveni vlhkosti, rozložte ho na sušák nebo pověste na stinné a dobře větrané místo a dejte mu den, dva na vyvětrání a sušení.
• Karimatka: Nafukovací a samonafukovací karimatky vyžadují také sušení. Karimatku doma nafoukněte nafukovacím pytlem, nebo pumpou a nechte jí stát/ležet na stinném místě alespoň 24h. Pokud máte obavu, že je uvnitř karimatku velké množství vlhkosti, klidně postup několikrát zopakujte.
• Batoh: Batoh po každém treku zcela vyprázdněte. Pečlivě zkontrolujte všechny kapsy, zda v nich nezůstaly zbytky jídla nebo jiné drobnosti, které by mohly způsobit zápach nebo plíseň. Po vyprázdnění batoh nechte vysušit na čerstvém vzduchu. Ideální je pověsit ho venku na stinném a dobře větraném místě, aby mohl vyschnout zevnitř i zvenku.
• Vodní filtr: Vodní filtr i láhve doma pečlivě propláchněte čistou vodou a otevřené nechte vyschnout.
• Trekové hole: Aby se Vám nestalo, že hliník uvnitř segmentů zoxiduje, rozložte hole na jednotlivé segmenty a ukládejte je rozložené.

2. Vyčistěte vše, co se zašpinilo

Zaschlé bahno, písek, nebo prach na vašem vybavení může fungovat jako brusný papír, který postupně opotřebovává materiály. Proto je potřeba se všech těchto nečistot zbavit.

• Oblečení: Předpokládám, že mokré a špinavé oblečení půjde rovnou do pračky. U každého kusu oblečení se řiďte doporučeními výrobce pro praní a sušení, která najdete na štítku. Funkční prádlo, izolační vrstvy a technické bundy (hardshell, softshell) často vyžadují šetrné praní, aby nedošlo k poškození materiálu a aby zůstaly zachovány jejich vlastnosti, jako je prodyšnost, voděodolnost nebo izolační schopnosti. Některé technické materiály mohou také vyžadovat obnovení impregnace po praní. Nezapomínejte, že pot a mastnota jsou nepřítelem každé membrány, takže pokud jste se do nepromoku hodně potili, je potřeba ho alespoň pořádně vymáchat.
• Vybavení (stan, batoh): Stan a batoh je nutné po každém treku důkladně očistit od špíny a prachu. U stanu začněte odstraněním hrubé špíny kartáčkem, poté ho jemně otřete vlhkým hadrem a nechte vyschnout. Podobně i batoh vyprázdněte, zkontrolujte všechny kapsy a otřete ho vlhkým hadrem. Poté ho nechte vyschnout na čerstvém vzduchu, aby zůstal bez zápachu a připraven na další výpravu.
• Boty: Boty sice nejsou náročné na údržbu, ale potřebují trochu péče po každé cestě. Vaším cílem není udržet je mátově svěží, ale zabránit tomu, aby bahno a pot neudělali to nejhorší. Boty po návratu očistěte od bahna a prachu. Nejprve použijte kartáček na odstranění hrubých nečistot, poté je umyjte. Nezapomeňte vyndat a vyčistit také vložky, které absorbují hodně potu a vytvářejí tak ideální prostředí pro růst bakterií. 

3. Opravte, co je potřeba

Při údržbě vybavení nezapomínejte na opravy. Pokud si všimnete, že DWR na vašem oblečení přestává fungovat, je nejspíš na čase obnovit impregnaci. Také věnujte pozornost drobným poškozením, jako jsou díry na botách nebo jiných částech výbavy, které můžete snadno zalepit a zamezit tak většímu poškození hned v počátcích. Jak efektivně zalepit karimatku se můžete podívat na naše video.

4. Doplňte, co je potřeba

Raději hned, než to dohánět na poslední chvíli. Po každém treku doplňte vybavení, které jste během cesty spotřebovali. Například pokud jste museli použít lékárničku, zkontrolujte, zda vám nechybí základní zdravotnický materiál nebo léky, které mohou být klíčové pro vaši bezpečnost při dalším výletu. Stejně tak doplňte zásoby toaletního papíru, dezinfekce na ruce, nebo sady na opravy, kterou jste museli využít k opravě výstroje během treku. Ujistěte se, že máte vše potřebné na příští výpravu, abyste se mohli plně soustředit na své dobrodružství.

5. Skladujte vybavení správně

Po vyčištění a vysušení veškerého vybavení ho správně uskladněte. Ujistěte se, že je vše čisté a suché, aby nedocházelo k plesnivění nebo jinému poškození materiálů.

• Volné skládání: Vybavení nejvíce prospívá, když ho volně poskládáte a uložíte na suché a chladné místo. Vyhněte se stlačování nebo přehnanému skládání, které by mohlo způsobit trvalé deformace nebo opotřebení materiálu. 
• Izolační vrstvy a spacáky: Zejména péřové spacáky a izolační bundy, potřebují dostatek prostoru. Uložte je volně do velkých skladovacích vaků nebo je zavěste, aby si zachovaly svou nadýchanost a izolační schopnosti. Tím zajistíte, že budou i nadále poskytovat stejný výkon.

Tip na závěr

Po každém treku se zamyslete nad tím, které věci jste skutečně využili a které zůstaly v batohu nevyužité. To vám pomůže lépe naplánovat vybavení pro příští výpravy, ušetřit místo v batohu a snížit zbytečnou zátěž. Pokud je pro vás treking sezónní záležitost, věnujte na konci sezóny zvýšenou pozornost svému vybavení. Tím se vyhnete nepříjemným překvapením na začátku nové sezóny, kdy byste mohli zjistit, že jste na něco důležitého zapomněli nebo že něco potřebuje opravu či výměnu.

Měl jsem možnost vyzkoušet běžeckou vestu Rab Veil 6 a musím říct, že mě velmi příjemně překvapila. Vesta je velmi pohodlná a perfektně sedí na těle. Velmi oceňuji dobře promyšlené rozložení kapes, které usnadňuje přístup k věcem za běhu. Speciální kapsička na telefon je skvělá – telefon v ní drží pevně a nehýbe se.

Navzdory své kapacitě 6 litrů je tato vesta nadimenzována tak, že pojme vše, co potřebujete i na delší trailové závody, včetně povinné výbavy. Každá kapsa je snadno dostupná, což přidává na praktičnosti. Výhodou je také zadní rozdvojená kapsa na hydratační vak a výbavu. V kombinaci s předními půllitrovými lahvemi je tak možné vzít opravdu hodně tekutin na dlouhé a suché běhy.

Další velkou výhodou je materiál – jemná síťovina, která nesaje tolik potu jako jiné materiály a pohodlně se přizpůsobuje tělu (dechu). To je při delších bězích k nezaplacení.

Vyzkoušel jsem několik různých běžeckých vest a Rab opravdu předčil má očekávání. Jedinou malou nevýhodu vidím v upevnění holí na přední části. Při běhu mohou překážet v pohybu paží, ale to závisí na stylu běžce. Naštěstí se hole dají připevnit i na záda, což je praktické, pokud je zrovna nepoužíváte.

Vestu jsem testoval i na velmi náročných a dlouhých tratích, včetně tréninkového přeběhu legendárního Lavaredo Ultra Trail 120 km, a běželo se s ní opravdu hezky.

Celkově jsem s běžeckou vestou Rab maximálně spokojený. Pokud hledáte pohodlnou a praktickou vestu na běhání, vřele doporučuji tuto.

Doporučuji ji pro ty, kteří hledají kvalitní a dobře promyšlenou běžeckou vestu!

Text a foto: David Bovůvka – StatusFit