Jako novinku jsme letos do sortimentu Nalehko zařadili boty Brooks Cascadia 19. Brooks Cascadia 19 je legendární trailovou běžeckou botou, která se se svými 19 vývojovými řadami účastnila všeho podstatného ve vývoji trailového běhání a dálkového chození za posledních dvacet let. A jelikož se jedná o takovou legendu, nebude na škodu si ji trochu představit.

Pro někoho, kdo je na našich stránkách poprvé nebo s chůzí na delší vzdálenosti teprve začíná, bych připomněl, že na dálkové chození ale i na jakoukoliv kratší turistiku obecně v Nalehko preferujeme trailové běžecké boty. Rozhodně se nejedná o jediné správné obutí do přírody a je spousta situací, kdy jsou potřeba boty jiné. Pro mě osobně jsou však pro chůzi a běh běžecké boty nejpreferovanější a nejčastěji používanou variantou.

Běžecké boty na turistiku?

Hlavní výhodu běžeckých bot spatřuji v nižší hmotnosti a ve větším pohodlí. Mezi dálkovými chodci po celém světě je oblíbené rčení pět ku jedné. To říká něco v tom smyslu, že každých 100 gramů hmotnosti navíc na nohou odpovídá 500 gramům těžšího batohu na zádech. Pokud máte tedy boty těžší o 400 gramů, je to jako byste měli v batohu o 2 kg větší zátěž. Řada interpretací na internetu toto tvrzení zpochybňuje a vyvrací a poukazuje na výrazné proměny zmíněných čísel v závislosti na rychlosti pohybu nebo tuhosti materiálu boty. A ty námitky nezní úplně špatně. Daný poměr pět ku jedné by platil spíše pro běh a čím nižší rychlost pohybu tím nižší i poměr. Při rychlosti pohybu 4 km/h by 100 gramům více na nohou odpovídalo už pouze 200 gramů více na zádech. I při tomto nižším poměru však zůstává lehčí bota výhodou a v přeneseném slova smyslu znamená menší zátěž na zádech.

Větší pohodlí bude u běžeckých bot souviset s větší měkkostí použitých materiálů. S touto skutečností budou souviset jiné studie, podle nichž pouze 60-70% vyššího výdaje energie v těžkých botách je dáno vyšší hmotností boty. Zbylé procento výdaje energie by odpovídalo jiným faktorům, jako je například tuhost nebo tvrdost materiálu. Jinými slovy, pro pohyb v měkkých botách je potřeba vynaložit méně energie při natahování tkaniny a při tlumení dopadu než v tuhých a tvrdých botách. Proto třeba lehké kotníkové boty jako Altra Timp 5 Hiker GTX budou mít k trailovým běžeckým botám mnohem blíže, než k těžším kotníkovým botám. Ať už vyjdou čísla ve všemožných studiích jakkoliv, základní tvrzení, že v lehčích a měkčích botách člověk spotřebuje méně energie než v tuhých a těžkých, se zdá být platné.

Podpora kotníku bude dalším jablkem sváru mezi zastánci kotníkových a běžeckých bot. Jedni budou tvrdit, že je nutné, aby byl kotník podpořen botou, jinak hrozí jeho vyvrtnutí v náročném terénu. Druzí budou tvrdit, že podpora není nutná, jelikož bez podpory se vazy, šlachy i svaly samy zpevní. Jaká je tedy ta opravdová pravda? Nevím. Osobně se řadím do druhého tábora. V běžeckých botách jsem prochodil a proběhal spoustu technicky náročného terénu na cestách i mimo ně ve výškách od 100 do 4000 m n. m. a kotník jsem si nezvrtnul. Kde jsem si ho naposledy zvrtnul byla rovná asfaltová cesta v městském parku.

Větší prodyšnost a rychlejší schnutí považuji za další výhodu lehkých běžeckých bot. To je asi jeden z důvodů, proč v Nalehko nenabízíme nízké běžecké boty s membránou. Membrána v botách se postará o jejich horší prodyšnost a vedle toho ne vždy ochrání nohu před vlhkostí. Modelová situace na dálkovém treku je ta, když musíte za dopoledne několikrát překonávat vodní toky po kolena nebo výš ve vodě. Bota jde pod vodu a stejně do ní nateče vrchem. A takhle se to opakuje několikrát denně, spoustu dní v týdnu. Bota bez membrány uschne rychleji a místo membrány v botě používáme k ochraně před vlhkostí nepromokavé ponožky.

Vše výše zmíněné bude samozřejmě záviset i na hmotnosti batohu na zádech. Za posledních 10 let jsem neměl batoh, který by byl těžší než 16 kg a většinou se pohybuji s batohem do 10 kg se vším. Nevím, jaké to je, pohybovat se v běžeckých botách dlouhodobě s batohem nad 20 kg, ale tomu se snaží myšlenka Nalehko vyhnout. Taková hmotnost už bude samozřejmě narážet na limity běžeckých bot, stejně jako na ně narazí například u lezení ledopádů s mačkami na nohách. Na tuto činnost už budou mít běžecké boty k ideálu daleko. Ale to už je forma pohybu, kterou neřadím mezi chůzi či běh.

Jak to tedy s běžeckými botami pro dálkové přechody? Existují spokojení lidé, kteří přešli PCT v běžeckých botách? Ano. Existují spokojení lidé, kteří přešli PCT v těžkých pohorkách? Ano. Jsou tu neprůstřelné argumenty pro univerzální použití jedné nebo druhé možnosti? Ne. Přikláním se já osobně k jedné z alternativ? Ano. Jakou jednu správnou alternativu by měl zvolit konkrétní jedinec, který se chystá začít s dálkovým putováním? Nevím. Moje oblíbená odpověď by zněla – to záleží. Nejspíš bych doporučil toto: Začněte chodit různé vzdálenosti v různém terénu, při různé zátěži a v různém tempu, zvažte při tom své osobní predispozice, pocity, cíle a nekonečné množství dalších proměnných a při tom všem střídejte různé typy obuvi. A ty které vám sednou nejlépe, ty používejte.

Brooks Cascadia 19

Po troše teoretických úvah je čas podívat se přímo na Brooks Cascadia 19. Boty jsem měl možnost otestovat v posledních osmi měsících, kdy jsem v nich byl v pohybu jak chůzí tak během dohromady přibližně 800 km. Terén představovala hlavně Česká republika v období od léta do zimy, ale boty jsem vyzkoušel i v Alpách při výletě v Lichtenštejnsku. Většinu podkladu tak tvořily lesní a polní cesty, šotoliny či asfalt, mnohokrát jsem v botách byl i mimo jakékoliv cesty vůbec.

Do současného chodeckého trendu široké, širší nebo dokonce co nejširší špičky a nikdy nekončícího prostoru kolem prstů Brooks Cascadia 19 úplně nezapadají. Jednoduše řečeno jsou trochu užší. Pokud někdo hledá maximální šířku v prstové části, bude lepší, když sáhne po značce Altra nebo Topo. Nicméně to, že jsou trochu užší neznamená, že jsou úzké. Úzké jsou v porovnání se současným trendem extra širokých bot. Před šesti lety by se řadily mezi spíše ty širší střihy.

Jestliže se v šířce špičky drží Brooks Cascadia 19 při zemi, to samé se nedá říct u výšky tlumení. Mezipodešev DNA LOFT v3 má pod patou výšku tlumení 35 mm a pod špičkou 29 mm. A právě tento údaj je pro mě při chůzi důležitější než šířka špičky. Jelikož chodím celkem agresivně přes patu, potřebuji hodně tlumení. A to rozhodně Brooks Cascadia 19 nabízí. Když se k tomu přidá i slušná šířka podrážky pod patou, dostáváme se nejenom k vysokému pohodlí, ale i k výborné stabilitě. Té dopomáhá i čtyřmilimetrový vzorek, který dokáže zabrat v jakémkoliv terénu a obstojně si vede i na kluzkém kameni nebo v blátě. Bota tak drží ve většině terénu, s nímž se na dálkových trailech můžete potkat. V Brooksech možná nepřečtete při sprintu ve skalách povrch tak dobře jako s minimalistickým tlumením, ale na každodenní vysoké porce chodeckých kilometrů jsou jako dělané.

Velké tlumení i dostatek materiálu vytvářejí z Brooks Cascadia 19 na první pohled docela mohutnou botu, ale díky použití lehkých materiálů se nakonec výrobce dostal k hmotnosti 305 gramů na botu. To není u objemové dálkové boty vůbec špatné a dané kategorii to celkem odpovídá.

Drop je u Cascadií 6 mm, který považuji za ideální pro kohokoliv, kdo začíná s dálkovým chozením. Vyhne se tak pocitu „padání dozadu“, který se může objevit u nulového dropu stejně tak jako se vyhne možným bolestem při rychlém přechodu na nulový drop. Já osobně jsem zůstal u bot s dropem mezi 3 a 6 mm. Kdo nulový drop vyžaduje nebo k němu má např. díky barefoot botám blízko, sáhne nejspíš raději po Altrách nebo třeba Topo Pursuit 3. Drop je také jeden z aspektů, o kterém se v běžecké i chodecké komunitě vedou nekonečné diskuze a závěr je opět nejednoznačný. Takže platí již výše zmíněné. Choďte různou kilometráž v různém terénu s různým dropem a sledujte, jaká výška dropu sedí vašemu stylu chůze. Tu, která vám sedne nejlépe, tu používejte.

Někdy se objevují dotazy na prodyšnost boty a zde můžu říct, že jsem u Brooks Cascadia 19 nezaznamenal ani výrazně horší, ani výrazně lepší prodyšnost než u jiných běžeckých bot bez membrány. Boty bez membrány jsou prodyšné a rychle schnou, to samozřejmě neznamená, že se v nich noha nezpotí vůbec. Při trailech v teplotách nad 30°C se mi nohy potily, ale pořád to byly ty méně zpocené části mého těla.

Na závěr bych vyzdvihl vysokou odolnost modelu Brooks Cascadia 19. Po přibližně 800 km použití nemám na svršku bot jedinou díru a i vzorek podrážky stále drží. Kromě dvou míst pod patou, kde již zmizel, je na zbytku bot stále dobře znatelný. Podle současného stavu odhaduji, že nebude problém přidat bez problému dalších 400 km.

Sečteno a podtrženo se pro mě Brooks Cascadia 19 staly novou hlavní chodeckou botou do terénu. Vysoké a pohodlné tlumení, dobrá stabilita a skvělá výdrž představují ta největší plus této boty. A pokud nehledáte extra širokou špičku nebo botu s nulovým dropem, můžou být zajímavou alternativou i pro vás.

Míra

Pozn: V nabídce Nalehko nabízíme u pánských bot černou variantu, u dámských variantu šedou.

Big Agnes je pojmem v ultralightu. Kvalitní, lehké a do detailu vychytané vybavení z Coloradských Rockies. Děláno dobrodruhy pro další dobrodruhy. V posledních letech se jejich vybavení stalo oblíbeným i zde v České kotlině. Když se však ocitnete na treku, nebo bikepackingové trase na západním pobřeží USA nebo Kanady, máte pocit, že Big Agnes mají úplně všichni. A já z toho nejsem překvapený. Nejnovější testovací verze Big Agnes Copper Spur UL 2 Bikepack , tedy pro dvě osoby, se nám dostala do rukou před létem na testování díky libereckému Nalehko.cz. Strávili jsme s ním venku téměř měsíc, a to v podmínkách Kanadského Vancouver Islandu i příznačně České Kanady nebo Křivoklátska. Je tedy Copper Spur váš příští stan na bikepackingové výpravy do divočiny?

Big Agnes Copper Spur UL2 Bikepack základní údaje

Hmotnosti:

Kompletní balení včetně brašny (bez footprintu): 1 670 g. 

Samotný drybag/brašna: 184 g. 

Tyčky: 493 g. 

Kolíky (11 ks) + opravná tyčka + lanko: 128 g. 

Podlážka (footprint): 249 g. 

Rozměry po sbalení v dodávané brašně: 40 × 15 × 15 cm.

Rozměry vnitřního stanu: výška 110 cm, délka 220 cm, šířka u hlavy 125 cm, šířka u nohou 100 cm.

Řídítková brašna

Kluci z Nalehko mě upozorňovali, že brašna se hodně posunula, vypadá skvěle, vychytaně a že budu nadšený. Stan jedu vyzvednout na gravel kole s berany. Když ho vidím poprvé, jsem opravdu nadšený. Jednoduchý nepromokavý pogumovaný drybag s vlastními popruhy ala Voile Straps, otevíratelný z jedné strany s rolováním a přezkou. Říkám si jo, to je přesně ono. Krásně kompaktní. Připevnit ho na řídítka jde snadno a rychle. Na první pokus drží skvěle a pevně. Ale bude to i na trailové kolo dostatečné upevnění? 

Na gravelu nebo silnici, nepotřebujete tolik nadzvedávat přední kolo od země. V terénu a na trailech, kam jsme měli namířeno nejdřív, přední kolo zvednete minimálně stokrát za den. Poslední, co chcete, aby vám brašna lítala nahoru a dolu a bouchala do hlavy kola. Tady tedy problém vzniká, a i když je upevnění k řídítkům dostatečné a pevné, tak chybí upevnění kolem hlavového složení. Nebo by stačilo, kdyby na brašně bylo jedno očko k provléknutí dalšího, delšího strapu. 

Co se prostoru týče, krom stanu by se vešlo do brašny i další oblečení nebo spacák či karimatka. Jenže, co když zaprší a budeš muset ráno balit mokrý stan? Chceš si k němu sbalit spacák nebo oblečení? Nechceš. Takže na to nemůžeš spoléhat jako na úložný prostor, pokud tedy nejedeš někam, kde fakt neprší. Jestli jedeš na silniční nebo i gravel bikepacking a máš možnost si vzít velkou zadní a rámovou brašnu, tak není problém mít jako přední brašnu pouze stan.

Naše letošní cesta po Vancouver Islandu byla trochu složitější. Nebyl v plánu jen bikepacking, ale taky hodně ježdění nalehko a spíš bikepackingové přejezdy terénem a taky nějaká práce na etapáku BC Bike Race. Potřebovali jsme tedy víc věcí než obvykle. Na bajka tedy trochu nezvykle balím velkou zadní podsedlovku, přední brašnu na harness a na to přidělávám stan. Tohle řešení není ideální, občas se u toho rozčílím, při troše snahy ale funguje a vše drží jak má. Akorát to teda není už tak rychlé, jak pouhé přidělání přímo na řídítka. Za to, ale brašna nemůže 😊

Prostor a pohodlí

Pohodlně se v něm posadí 190 cm jedinec bez toho, aby se hlavou dotknul vnitřního pláště. Výška vnitřního stanu je přeci jen 110 cm. Co se šířky týče, máme pocit, že je stan dělaný pro 2 osoby, které se mají rádi. Stan je totiž kónický. 

U hlavy a ramen je mnoho prostoru, tam je šířka parádních 125 cm, dál se zužuje a u nohou má již jen 100 cm. Výhodou proti tomu je celková délka vnitřního stanu, a to 220 cm, takže u nohou nebo nad hlavu se vám toho vejde spousta. Skvěle vymyšlené jsou úchyty na lanka u stropu sloužící k pověšení oblečení. K tomu abyste měli všechno hezky po ruce slouží čtyři síťované kapsy. Dvě u hlavy po stranách, jedna za hlavou a jedna u nohou. Možná trochu škoda, že se jedna kapsa nenachází taky u stropu, místo na to je a je taky nejlépe dostupná z pozice v leže. Hodně se nám líbilo zapínání vchodu vnitřního stanu. Jsou zde dva samostatné zipy, končící ve špici pomyslného trojúhelníkového vchodu, kde jsou překryty. Výhoda spočívá v tom, že roh tenké tkaniny vnitřního stanu není namáhán taháním zipu.

Vnitřní stan je do dvou třetin od země z pevnějšího nylonu a až pak ze síťoviny, co představuje výhodu proti větru a prachu. Nenacházíme zde již popruh na helmu, jako byl v předešlé verzi. To myslím nevadí a prostoru kam s helmou je díky dvěma předsíním a již popsané délce dostatek. 

Předsíně jsou totiž dostatečně velké na to, aby pojaly tretry, helmy, batohy i brašny v případě nutnosti. Tropiko má dva zipy, jeden na straně a jeden uprostřed. Pro opravdu pohodlný vstup a výstup je dobré použít oba. Pokud stan vezmeš na hike a máš trekové hole, nebo najdeš pěkné klacky, můžeš ze vstupu udělat stříšku. Vrchní tropiko má taky okénko na suchý zip, pro odvádění vlhkosti. Skvěle funkční jsou na něm taky našité poutka, kam si zachytíš oblečení k vyschnutí. Mimochodem myslelo se i na to, že když chceš spát pod hvězdami a větrat věci, tak můžeš, poutka jsou našité i na vnitřním stanu. Big Agnes Copper Spur UL 2 Bikepack je opravdu univerzální, pokud chceš ušetřit váhu, tak s pomocí zvlášť dodávané podlážky a tyček můžeš spolu s tropikem vytvořit tarp. Podlážka je skvělá i jako ochrana od vlhkosti a špíny vnitřního stanu.

Stavba a materiály

Stan se pyšní dvouplášťovou konstrukcí a jeho stavba je velice jednoduchá. Vnitřní stan rozložíš na zem, vyndáš kratičké (30 cm) tyčky, samy do sebe naskáčou. Řešíš jen stranu, která kam patří. Jak už jsem psal výše, stan je kónického tvaru, a tak je pomyslné X z tyček u hlavy s větším rozpětím, je to dobře rozpoznatelné a jednoduché. Tyčky i kolíky jsou od věhlasné značky DAC. Výhodou takhle krátkých tyček je, že je můžete sbalit i jinam než do samotné brašny na stan, vejdou se pohodlně i do rámovky. Jediné, co bychom vytkli, je barva obalu, jak tyček, tak kolíků. Tmavě zelená je fakt neviditelná a hodně krát se nám stalo, že jsme je pohledem chvíli hledali 😊 

Tyčky nastrkáte do rohů a připnete k nim vnitřní stan. Následně vložíte samostatnou kolmou tyčku ke stropu a nasadíte na gumová očka, k ní pak připnete tropiko taky na gumová očka. Jde to snadno a rychle. Připnete ho taky do všech rohů k vnitřnímu stanu, napružíte pomocí kolíků a dotáhnete. Hotovo. 

Přezky jsou specifické s prostřední částí rozdělenou na dvě a je důležité být přesný a nezastrčit přezku zešikma. Vnitřní stan je z kombinace prodyšného nylonu a polyesterové síťoviny. Všechny švy jsou přelepené vodotěsnou PU páskou bez rozpouštědel (PVC a VOCs free), přičemž samostatná podlážka a tropiko jsou ze silikonizovaného rip-stop Nylonu s vodotěsným PU zátěrem zevnitř. Za měsíc používání, jsme měli pár krát silnější kondenz, ale nic, co by ranní slunce a vyklepání rychle nevysušilo. Zde se naopak tmavě zelená barva tropika velice hodí. Taky je hezky neviditelná mezi stromy a v přírodě jako takové 😊 

Tropiko a vnitřní stan jsou od sebe dostatečně vzdálené, aby nedošlo ani při silném větru ke kontaktu a případnému promoknutí. Kolíky jsou pevné a lehké, nemáš šanci je ohnout, jediné co, že se v drážkách zachytává bordel, očistíš je ale lehce. Skvělým detailem jsou malé lanka na každém kolíku, díky kterým jdou lehce vytáhnout ze země. Co nám naopak chybělo, jsou větší oka u lanek v rozích, u hlavy i nohou. Pokud nemůžeš použít kolíky, potřebuješ třeba zatížit stan přivázáním šutrů na lanka.

Závěr

Na závěr bych dodal, že v Big Agnes nezklamali, vyrobili funkční a lehký stan se super kompaktní brašnou a jednoduchou konstrukcí, který vás podrží v těžkých podmínkách. Kvůli kónickému tvaru je ideální pro pár nebo jedince, který chce mít hodně místa. Ne, že by pro dva bylo toho místa málo. Nicméně pro dva na delší cesty (řekněme víc než dva týdny) bych čistě subjektivně zvolil větší variantu pro větší pohodlí, ale i to může být věcí preferencí a toho, kolik kdo má v plánu na své cestě strávit času ve stanu. Pokud hledáte stan na bikepacking, ale i na treky, nový Big Agnes Copper Spur UL 2 Bikepack byste určitě neměli minout.

Za zapůjčení do testu děkujeme Nalehko.cz

Text a foto: Roman Bojda

Trochu toho cestovatelského smrádku nás bude na trecích vždycky doprovázet. Ovšem v závislosti na tom, jak často se dostaneme k solidním vodním zdrojům, může být rozdíl mezi přirozenou patinou dobrodruha a dojmem, že nás právě rozmrazili z tisíciletého permafrostu, celkem zásadní.

Přitom pár drobností a dobrých návyků může radikálně ovlivnit nejen to, jak se cítíme fyzicky, ale i psychicky. V neposlední řadě, správná péče o tělo navíc často znamená rozdíl mezi úspěšným dokončením trasy a jejím předčasným ukončením kvůli odřeninám, puchýřům nebo infekcím.

I v místech kde je velká nouze o vodu a koupel v potoce nepřipadá v úvahu, udělá otření třísel, podpaží a krku mokrým ručníkem obrovský rozdíl v tom jak se v noci vyspíme a tím pádem jak regenerujeme, odpočíváme a jak se druhý den psychicky cítíme. 

Snad je patrné, že mám na mysli delší treky v rámci týdnů, protože na víkendovém hiku si vystačíte patrně jen s lopatkou, toaleťákem a kartáčkem na zuby. Ovšem na delších trasách už je potřeba myslet trochu jinak a dobře zvolená hygienická výbava má smysl. 

To vše při zachování principů Leave No Trace, tedy nezanechat po sobě žádnou stopu!!

Hygiena na treku není jen o pohodlí, ale i o zdraví. Dobrá příprava vám ušetří spoustu nepříjemností a umožní soustředit se na to hlavní — radost z cesty.

Hygienická výbava na treky

Toaletní potřeby: 

• Lopatka — zásadní nástroj pro správné zakopání bobešů.
• Toaletní papír — vždy v nepromokavém obalu.
• Dezinfekce — na ruce i případné ranky.
• Cestovní bidet — výrazně snižuje spotřebu toaletního papíru a za sebe mohu přiznat, že to není zdaleka taková blbost za jakou jsem to původně považoval.

Osobní hygiena:

• Kartáček na zuby + malá pasta.
• Mýdlo — ideálně biologicky rozložitelné, ale ani tak nepatří do vodních zdrojů.
• Ručník — rychleschnoucí a lehký.
• Nůžky / kleštičky na nehty — udržovat nehty na nohou je pro pohodlnou chůzi zásadní.

Pro holky navíc:

• Utěrka Kula Cloth — antibakteriální, znovupoužitelná alternativa k papíru.
• Menstruační kalíšek — praktický, šetrný k přírodě.

Stojí za zvážení:

• „Uchošťoury“
• Péče o nohy — zásyp, krém, apod.
• Balzám na rty s UV — kosmetika už nesouvisí s hygienou, ale přijde vhod.
• Opalovací krém
• Pinzeta — na třísky, trny i klíšťata.

Tipy:

Péče o nohy – Pokud si na delších trecích něco zaslouží extra pozornost, jsou to bezpochyby naše nohy, protože na těch to stojí! Každý krok s bolavými chodidly se počítá dvojnásob, proto se vyplatí věnovat jejich hygieně a péči dostatek prostoru. To znamená například: umýt, osušit, namasírovat, promazat regeneračním krémem, ostříhat nehty, apod.

Pračka — pokud potřebujete akutně vyprat, existuje velice funkční trik jak udělat imrovizovanou pračku z drybagu. Stačí vzít větší drybag, nalít do něj teplou vodu s nějakým čistícím prostředkem, přidat špinavé oblečení, pořádně zarolovat a kvrdlat, kvrdlat, kvrdlat… Případně se to dá celé přidělat na batoh a vyrazit na trasu, ale za mě to je spíš k zlosti než užitku.

Vlhčené ubrousky — pokud se rozhodnete používat vlhčené ubrousky, mějte na paměti, že se v přírodě nerozkládají a je nutné je vždy odnést s sebou. To platí i pro jiné hygienické pomůcky (věděli jste, že papírový kapesník se v přírodě rozkládá půl roku?) — Leave No Trace pravidla platí bez výjimky.

Začít v dnešní době vyrábět vlastní outdoorové vybavení, to chce značnou dávku odvahy, vizi a vychozené zkušenosti, které rozhodně hikerské partě z Nalehko nechybí. Trička z jejich produkce s námi již stihly projet několik delších horských akcí, pořádně jsme je vyvětrali a zde přinášíme naše dojmy. Jaké tedy jsou?

Za prvé, Tri-ko je vyrobeno téměř půl na půl v poměru merino vlna a syntetika (55% vlna a 45% polyester), což navazuje na současné a odzkoušené trendy vývoje. Tenká trička z čisté merino vlny jsou sice fajn, ale nikoho z nás, myslím, nebavila jejich krátká životnost a dírky hned po první víkendovce. Po několika měsících intenzivního outdooru Tri-ko stále drží, což beru jako první velké plus.

Díky své konstrukci materiálu se musí tričko nejdříve trochu “zajet” a poté o něm již ani nevíte, je velmi příjemné na tělo. Tričko má perfektní střih, jeho výhodou je, že je dostatečně dlouhé, a spolehlivě tak chrání bederní část. V chladu potom drží dobře i v kalhotech. 

Ani triko s krátkým rukávem ale není vyloženě letní, na to bych určitě chtěl upozornit, na letní vedra se nehodí. Ideálně se v podmínkách podobných těm naším využije od podzimu do jara nebo do chladnějších oblastí. Do horkých dnů, kde v horách dlouhodobě praží silné slunce (Balkán, Střední Asie, Ladakh), doporučuji raději tenkou rychleschnoucí trekovou košili, která více větrá a taky lépe chrání před spálením od sluníčka.

Čím déle máte Tri-ko na sobě, tím se stáváte bližšími přáteli. Při posledním treku v zimním Nepálu jsem tričko nosil dokonce 16 dnů v kuse, po několika dnech se komfort i zápach ustálil na přijatelné úrovni a mohli bychom společně na treku pokračovat ještě mnohem déle. Tohle samozřejmě přijde vhod hlavně v chladnějších podmínkách, kdy není praktické, či vůbec možné si oblečení přeprat přímo v terénu. A velmi to oceníte i u trenclí z řady Nalehko vyrobené ze stejného materiálu, které jsem si také rychle oblíbil na většinu aktivit venku a rychle je zařadil do stálice mé trekařské výbavy.

Nové barevné kombinace vypadají svěže a moderně, vyrobeno v Česku, dáváme s Vendulkou palec nahoru. Tri-ko je držák, který skvěle plní přesně svoji funkci, a navíc za přijatelnou cenu.

Text a foto: Pavel Svoboda

Nalehko merino – úplet našeho merina pochází od italské firmy Pontetorto,  která má téměř 70 letou tradici a v současnosti patří k nejpokročilejším a nejekologičtějším firmám na úplety v Evropě. Úplet tvoří 55 % merino vlny (původem z Jihoafrické republiky splňující všechny R.W.S. standardy) a 45 % polyester. Tyto materiály se skvěle doplňují a navzájem vyrovnávají své slabé stránky. Výsledkem je velmi lehké triko odolávající dlouhodobě zápachu s velmi dobrou mechanickou odolností. Celý úplet je navíc ošetřen antibakteriální úpravou Polygene Stay Fresh. Jedná se o ionty stříbra zapracované do textilie, takže vydrží mnoho pracích cyklů a dlouhodobě brání šíření bakterií a zápachu.

Venku na trailu se může přihodit ledacos. Všichni už jsme to zažili – tu se něco roztrhne, ohne, zlomí. Tedy ne že by se nám to dělo samo od sebe, ale výsledek je stejný. Taky ne každé zatržení o větev vyžaduje okamžitou opravu, ale pokud se třeba pohybujete po delší trase, je lepší řešit opravy dřív než později, kdy už může být příliš pozdě.

Proto je více než vhodné mít dobře vybavenou sadu na opravy a samozřejmě umět si s ní poradit. Protože co si budeme povídat – umění improvizace je klíčem k úspěchu. Sada na opravy se liší v závislosti na druhu výpravy. Jinak vypadá na týdenní lyžařskou túru, úplně jinak na bikepacking a zase jinak na turistiku. Ale existuje pár zcela zásadních a základních věcí, které jsou neměnné pro každou z nich a v podstatě zcela dostačující na každý trek.

5 věcí, které nesmí chybět v žádné sadě na opravy

1. Izolepa

Tohle je naprostý základ. Jakákoliv lepicí páska je lepší než žádná, ale pokud si chcete vybírat, doporučuji nějakou s hustou strukturou nití a dobrým lepidlem, jako je Gorilla, 3M apod. Ideální je namotat pár metrů na trekové hole, případně se mi osvědčilo omotat ji kolem zapalovače nebo nějaké staré plastové kartičky, pokud chcete nosit izolepu schovanou v sadě. Úplně nejlepší je použít obě varianty.

2. Lepidlo Stormsure

Tohle lepidlo už zalepilo řadu karimatek, bot, batohů a všeho možného, na co si jen vzpomenete. Nevýhodou Stormsure je jeho dlouhá doba tvrdnutí, na druhou stranu opravy zalepené Stormsurem jsou trvalé. Případně se dá použít lepidlo SeamGrip +Sil, které funguje podobně, ale je řidší.

3. Šití

S jehlou a nití nemusíte být nejlepší kamarádi, ale pár stehů byste zvládnout měli. Jsou místa a materiály, které izolepou ani záplatou neopravíte. Potřebujete pevnou nylonovou nit nebo režnou. Případně se dá sáhnout do hygieny pro zubní nit, pokud na to máte dost velikou jehlu.

4. Záplaty

V podstatě nejsou nezbytné, protože izolepa zvládne opravdu hodně. Ale protože používám například SilNylonový tarp, mám ve své sadě i SilNylonovou záplatu, která jako jediná na SilNylonu opravdu trvale drží. A vzhledem k tomu, že kus Tuff Tape mě nijak nezatíží, na opravy především péřového a membránového oblečení je nejlepší. Při aplikaci podobných záplat musíte vždy zakulatit rohy, aby se nezačaly brzy odlepovat.

5. Nůž

V podstatě se jedná o věc denní potřeby stejně jako zapalovač, takže bych ho asi do opravné sady zahrnovat nemusel, ale raději pro jistotu. Bez nože, toho moc opravit nezvládneme, takže je lepší na něj nezapomenout. Nemusí to být rovnou „Rambo kudla“, ale pár centimetrů ostrá čepel se kterou si ukrojíte jídlo, přeříznete popruh, zašpičatíte klacek apod.

Co stojí za zvážení

Níže naleznete pár drobností, které jsem po různu viděl u někoho jiného, případně se v čase objevují a zase mizí z mé vlastní sady na opravy.

• zavírací špendlíky
• 2mm šňůra (kromě oprav, lze použít na sušení prádla, zavěšení jídla, atd.)
• trubička na opravu stanové tyčky (lepší nechat v opravné sadě, z obalu od stanu se rády ztrácí)
• podle toho, na čem vaříte, náhradní díl či nutné nářadí na servis vařiče
• vteřinové gelové lepidlo
• zdrhovací el. pásky
• FixnZip
• lihové ubrousky

Lehký a prostorný tarp s integrovanou moskytiérou. To je Six Moon Designs Deschutes Plus, ve kterém jsem na svých trecích naspala už několik měsíců. Proč je mou volbou číslo jedna? Stručně řečeno nabízí dostatek prostoru, spolehlivost i přes svou nízkou hmotnost a obstojí i v těch nejhorších podmínkách. No a dlouze? To se dozvíš v následujících řádcích. 

Všichni známe Big Three = velkou trojku, která zastupuje batoh, spacák a přístřeší – tedy ty nejtěžší kousky vybavení ve tvém gearlistu, na kterých se dá jejich výměnou ušetřit docela dost váhy! Já bych však zavedla ještě jinou trojku, tzv. Comfy Three. Ta by představovala vybavení, na které se zaměřit, aby si člověk trek užil naplno a v co možná největším pohodlí. 

MOJE COMFY THREE

• Za mě to jsou pohodlné boty, které nedělají puchýře, podrží mě v náročném terénu, jsou prodyšné, lehké a je na ně zkrátka spoleh.
• Správný, a hlavně správně nastavený a sbalený batoh, který sedí, jak má. Nikde netlačí, nezavazí, v podstatě o něm až na nějakou váhu vůbec nevím. 
• Poslední a neméně důležitý je spací systém – spacák, karimatka, přístřešek. Protože dobře se vyspat po náročném dni na nohou je ta nejlepší odměna a zároveň zdroj energie na 

No a na jeden kousek výbavy, který není jen v oficiální Big Three, ale také v mé osobním Comfy Three, se teď společně mrkneme.

TARP SIX MOON DESIGNS DESCHUTES PLUS

Pokud hledáte ultralehký přístřešek na dlouhé treky, bikepacking nebo minimalistické kempování, tak hledání právě skončilo. Sáhněte po SMD Deschutes Plus, což je jednoplášťový přístřešek, který kombinuje nízkou hmotnost, snadnou stavbu a odolnost vůči nepřízni počasí.

1. Hmotnost a skladnost 

Když se mi v roce 2021 tarp dostal poprvé do rukou před mou plánovanou pěší poutí do Istanbulu, tak mě překvapila nejen extrémně nízká hmotnost – samotný přístřešek váží pouhých 460 gramů, ale také sbalitelnost do vaku 30 x 10 cm (když se člověk vynasnaží, tak jej sbalí i do poloviční velikosti). Přitom hned na první dobrou je vidět kvalitní zpracování, což se potvrzuje i na použitých materiálech. Tkanina ze silikonizovaného nylonu je nejen voděodolná, ale taky vzhledem k váze poměrně bytelná. 

2. Konstrukce a odolnost vůči vnějším vlivům

Stavbu přístřešku jsem hned na poprvé zvládla sama i já! A to je o říct (smích). Nepotřebujete žádné speciální tyče, stačí použít jednu trekovou hůl, kterou nastavíte na výšku okolo 125 cm. Tato možnost nastavení délky navíc umožňuje měnit výšku tarpu v závislosti na povětrnostních podmínkách. Náporu větru navíc skvěle odolává zvolená pyramidová konstrukce. K ukotvení pak postačí pouhých 6 kolíků, které z mé zkušenosti nemusí být ani nějakých delších rozměrů, tarp je prostě opravdu dobře navržený.

Jednoplášťová konstrukce ale logicky přináší určité výzvy s kondenzací – nejednou se mi stalo, že mi pršelo na hlavu uvnitř tarpu, ačkoliv venku nespadla ani kapka, ale člověk se zkrátka stále učí. Větrací otvor v horní části a vypnutí přístřešku výše nad zemí (i díky integrované moskytiéře, takže se člověk nebojí hmyzu) pomáhají vlhkost omezit na minimum. Na hlavní vypínací šňůře je navíc prusík s plastovým háčkem, a tak si můžete stříšku nad “předsíňkou” vyhrnout nahoru, nebo stáhnout dolů podle podmínek, abyste dosáhli dobré ventilace. Navíc hlavní vypínací šňůra má utahování uvnitř, a tak si můžete tarp při dešti dovypnout pěkně ze spacáku. Horní větrání by tedy sice mohlo být lepší, ale při správném výběru místa a postavení se dá kondenzaci dobře předejít. Jak bojovat s kondenzací u stanů se můžete dočíst zde.

Já si ještě u konstrukce pochvaluji snadné napnutí tarpu. I když jej člověk nepostaví zcela dokonale, tak stanové kolíky se zachytí za poutko, které lze na konci finálně dotáhnout a celý přístřešek díky tomu zpevnit.

No a to, že se dá vchod krásně rozepnout téměř po celé délce, to už je jen třešnička na dortu v pohodlnosti jak ve vylézání a vlézání, tak při přípravě věcí ke spánku či pozorování západu slunce z pohodlí spacáku. 

POZOR! Tarp je forma přístřešku, jejíž součástí nebývá podlážka a u SMD Deschutes Plus tomu není jinak. Jako náhradu za ní lze využít tyvek. Doporučuji si jej vystřihnout tak, aby přesahoval přes okraj moskytiéry, což pomůže vyvarovat se nezvaným hostům. 

3. Komfort a prostor

Přístřešek nabízí dostatek prostoru pro jednu osobu, včetně batohu. Vnitřní výška okolo 120 cm je dostatečná na pohodlné posazení i převlečení. Pro delší pobyt při špatném počasí může působit trochu stísněně, ale k tomu zkrátka ani neslouží – pomáhá člověku být lehký a rychlý, takže z nějakým nekomfortem je potřeba v takových případech počítat. Prostoru má Deschutes Plus opravdu habaděj, takže můžete uvnitř třeba i sušit věci, když vás to přes den zastihne déšť. Prostor na nohy i hlavu je dobře navržený, ale bohužel poslouží pro jedince cca do 190 cm, poté je lepší sáhnout po jiných variantách tarpů. 

Integrovaná moskytiéra na spodní části dveří je pro mě takový malý velký zázrak, který mě chrání proti otravnému hmyzu a zároveň umožňuje lepší cirkulaci vzduchu. Jakože těch 80 g za to opravdu stojí! Navíc tím, že je dlouhá, tak také umožňuje hezky pracovat s výškou tarpu a o tuto výhodu člověk nepřijde. 

Můj TIP = tyvek si dám tak, aby přesahoval přes moskytiéru a na různá místa po obvody rozmístím vybavení a tím nejenže tarp zatížím, a ještě trochu zlepším jeho stabilitu, ale navíc eliminuji prostor, kudy by se mohl dovnitř dostat krvelačný hmyz. 

4. Seznámení se se svým vybavením 

Pozor! Tarp nemá zalepené švy! Stejně jako u ostatních ultralight stanů a tarpů to musíte udělat sami. K tarpům, které jsou vyrobeny ze silikonizovaného nylonu si můžete dokoupit toto lepidlo nebo si můžete namíchat vlastní směs dle tohoto návodu. Je to možná otrava, ale aspoň si zkusíte stan postavit a při přelepování se s ním seznámíte. Pokud je to pro vás nepřekonatelný problém, tak nejste na ultralehké pojetí připravení a svoje vybavení hledejte v jiné kategorii… Ultralight je o tom, že znám svoje vybavení i jeho limity a podle toho se k němu chovám a starám se o něj. Odměnou je mi lehoučký batoh, se kterým je radost se celé dny prohánět po horách!

Zatírání švů na tarpu pro vás v Nalehko i natočili:

SHRNUTÍ 

SMD Deschutes Plus je skvělý jednoplášťový přístřešek pro všechny, kdo hledají co nejnižší hmotnost a skladnost bez kompromisů v odolnosti. Je ideální pro ultralight treky, bikepacking nebo sólo výlety.

Klady:

• Extrémně nízká hmotnost a skladnost
• Kvalitní materiály a dobrá odolnost
• Snadná a rychlá stavba
• Přijatelná cena vzhledem k váze a kvalitě

Zápory:

• Riziko kondenzace při vlhkém počasí 
• Pro postavy okolo 190 cm už bude tarp dost těsný, pro vyšší vyloženě malý
• Nemá podlážku, ale to je princip tarpů
• Je potřeba si sám zasilikonovat švy

Pokud jste ochotni přijmout drobná omezení spojená s jednoplášťovou konstrukcí, SMD Deschutes Plus vás podle mě rozhodně nezklame. Tento přístřešek kombinuje minimalistický design s funkčností, kterou oceníte na každém kroku svého trailu!

Text a foto: Nicolette Havlová

Ve světě ultralehkých stanů a tarpů je častým předpokladem, že lehké a vysoce kvalitní produkty přichází automaticky s vysokou cenovkou. Stan The Two od Gossamer Gear této rozšířené představě vzdoruje – jde o cenově výhodný přístřešek pro dvě osoby s kompletní hmotností okolo 800 g, který splňuje nároky baťůžkářů, ostřílených hikerů nebo i bikepackerů. Ať už hledáte prostorný stan pro dvě osoby nebo o něco prostornější přístřešek na sólo výlety, The Two je navržen tak, aby nabízel pohodlí, odolnost proti povětrnostním vlivům a trvanlivost za cenu výrazně nižší než ostatní ultralehké varianty.

Klíčové vlastnosti

The Two nabízí působivou specifikaci a jeho design míří na úsporu hmotnosti a odolnost. Kdysi byl k dispozici ve dvou materiálových variantách: plně nylonová konstrukce a hybridní verze z nylonu a materiálu DCF (Dyneema Composite Fabric). Zde recenzovaná nylonová verze je asi o 85 g těžší než varianta DCF, ale je výrazně cenově dostupnější. Varianta DCF se již nevyrábí a nemám informace, zda bude někdy v budoucnu opět uvedena na trh. Pro vyznavače turistiky, kteří hledají ultralehkou variantu bez kompromisů v oblasti odolnosti nebo prostoru, je The Two silným konkurentem pro ostatní třísezónní stany.

Parametry:

• Hmotnost:
  • Hlavní „tělo“ stanu: 700 g
  • Celý komplet (stan, obaly, 8 kolíků, šňůry): 796 g
• Vnitřní rozměry: 213 cm × 122 cm (šířka u hlavy)/107 cm × 109 cm (šířka u nohou)
• Sbalený stan: 28 × 12.7 cm
• Materiál: 10D Ripstop SilNylon s PU zátěrem (UTS)

Konstrukce stanu počítá s vyztužením pomocí trekových hůlek – ačkoli společnost Gossamer Gear nabízí samostatnou sadu stanových tyčí pro ty, kteří se na túry vydávají bez trekových hůlek nebo stan používají pro aktivity bez hůlek (například bikepacking). Díky této flexibilitě a prostornému vnitřnímu prostoru je stan univerzální a vhodný společník pro různé outdoorové aktivity.

Klady

• Výjimečná užitná hodnota: Z hlediska ceny a kvality nabízí The Two vynikající volbu. V porovnání s jinými ultralehkými stany pro dvě osoby je jeho cena výrazně nižší, aniž by se snížil komfort nebo odolnost.
• Prostorný interiér: Vnitřek stanu je prostorný a pohodlně se do něj vejdou dvě osoby. Dvě předsíňky zvyšují komfort obývání a poskytují velkorysý úložný prostor či prostor pro další vybavení, což je užitečné zejména za vlhkých nebo bouřlivých nocí.

• Kvalitní zpracování: Nylonové tělo je pružné a podlepené švy zvyšují nepromokavost, takže stan je vhodný do různých třísezónních podmínek.

Zápory

• Kondenzace a prověšování: Na jednostěnné nylonové konstrukci se může hromadit kondenzace, zejména ve vlhkém nebo mokrém prostředí. Když je nylon vlhký, má tendenci se prohýbat, což může při nedostatečném napnutí vytvářet sběrné kapsy, ve kterých se shromažďuje voda.
• Požadavky na postavení: Na rozdíl od volně stojících stanů vyžaduje stan The Two k postavení trekové hole nebo samostatně prodávané stanové tyče, což může na kamenitém nebo zmrzlém terénu činit stavění náročnějším.

• Omezené možnosti větrání: Konstrukce vrchní části a dveří stanu omezuje možnosti přizpůsobení větrání. Dvě předsíňky mají každá jednu klapku s úchytem pro poloviční otevření, což omezuje volbu směru proudění vzduchu v závislosti na větru nebo dešti.

Hodnocení funkčnosti

Stavění

Postavení stanu The Two je rychlé a intuitivní, pokud stojíte na měkkém a rovném terénu. Stejně jako u jiných „non-freestanding“ stanů může být postavení na nerovném nebo kamenitém terénu poněkud složitější. Pro postavení stanu stačí vykolíkovat čtyři rohy, umístit hroty trekových holí do otvorů na koncích stropního dílu a vypnout lanka pro celkové napnutí stanu. Díky svému střihu si stan udržuje napjatý tvar, což snižuje jeho prohýbání – pokud je správně postaven. Nastavovací prvky Lineloc na každém rohu pomáhají při napínání a umožňují doladit nastavení i ve složitějších podmínkách.

Hmotnost a sbalitelnost

Samotný stan The Two váží kolem 700 g, což splňuje ultralight nároky. Dokonce i s kolíky a pytlíkem na věci (součástí balení) je hmotnost sbaleného stanu pouhých 800 g. Takto lehká konstrukce v kombinaci s kompaktními rozměry (28 x 13 cm ve sbaleném stavu) umožňuje snadné uložení stanu The Two prakticky do jakéhokoliv batohu.

Kvalita 

Nylonová ripstop tkanina 10D zajišťuje rovnováhu mezi hmotností a odolností a poskytuje ochranu pro většinu třísezónních použití. Konstrukce podlahy stanu ve tvaru vany chrání před mokrou zemí a podlepené švy posilují jeho nepromokavost. Pozornost, kterou společnost Gossamer Gear věnuje kvalitě konstrukce, je patrná z pevného prošití a zesílených švů, což stanu The Two dodává odolnost, která je u jiných ultralehkých modelů neobvyklá. Celkově je stan postaven tak, aby vydržel typické třísezónní podmínky, a dokáže předčit mnoho lehčích a dražších modelů na trhu.

Systém větrání

Jednoplášťová konstrukce stanu znamená, že se v něm může hromadit kondenzace, zejména ve vlhkém nebo chladném prostředí. Dvě předsíňky však pomáhají tento problém zmírnit, protože umožňují proudění vzduchu z obou stran. Každá předsíňka má jednu „klapku“ pro částečné otevření. Podle mého názoru je větrání dobré, mám-li možnost otevřít oboje dveře.

Nicméně nejsou zde žádné větrací otvory, pokud necháte dveře zavřené. Tato drobná nevýhoda může mít vliv na pohodlí za obzvláště vlhkých nocí nebo v náročném počasí, protože je obtížné plně ovládat větrání podle směru větru.

Odolnost vůči povětrnostním vlivům

Díky podlepeným švům a voděodolné vrstvě UTS (1800 mm) je The Two konstruován tak, aby zvládl déšť, vítr, a dokonce i lehký sníh. Střih hřbetu stanu s ostře zkosenými stěnami pomáhá účinně odvádět vodu, zatímco přirozená nepromokavost silnylonu zajišťuje dostatečnou ochranu v různých podmínkách. Za mokra se však nylon může prohýbat, což lze kompenzovat pravidelným napínáním. Správné ukotvení a dobře nastavené pnutí pomůže zabránit vzniku propadlejších míst, ve kterých se při delším dešti shromažďuje voda.

Využitelnost

Na ultralehký přístřešek pro dvě osoby poskytuje The Two komfortní množství prostoru s masivními dvojitými předsíňkami, které zvyšují pohodlí při pobytu tím, že uvolňují celkový vnitřní prostor. Ačkoli je stan při společném užívání pohodlný, jeho rozměry a předsíňky poskytují dostatek úložného prostoru pro vybavení navíc, takže je vhodný pro páry nebo i sólo turisty, kteří touží po dalším extra prostoru.Stan The Two váží v kompletním balením okolo 800 g a je dostatečně lehký i pro sólo cestovatele, kteří upřednostňují větší vnitřní prostor.

Charakteristické rysy:

• Voděodolnost: Vnitřní PU zátěr 1800mm UTS (Ultra Tear Strength) v kombinaci s podlepením švů posiluje schopnost stanu odolávat trvalým dešťovým srážkám.
• Vnitřní úložný prostor: Dvě kapsy ze síťoviny – každá na jedné straně stanu v blízkosti dveří – jsou dostatečně velké, aby se do nich vešly drobné potřeby, jako je např. láhev Nalgene.
• Síťované dveře: Dveře se síťkou na každé straně se zapínají na zip podél podlahy a na boční straně. Ačkoli nejsou tak snadno přístupné jako půlená dvířka, jsou funkční pro ochranu před hmyzem.
• Vestibuly: Dvě velké předsíňky stanu poskytují dohromady skoro 2 m² chráněného prostoru a poskytují tak velké možnosti skladování a větrání.
• Výšková nastavitelnost: Stan je možné použít s trekovými holemi od výšky 120 cm až do 150 cm – to při nastavení na maximální výšku nabízí působivý prostor nad hlavou.

Volitelné příslušenství

• Podlážka Polycro: Podlážka z poleolefinu Gossamer Gear Polycro nabízí extra přídavnou ochranu stanového dna.
• Set stanových tyček: Pro ty, kteří nepoužívají trekové hole, je k dispozici samostatná sada hliníkových (pozn. překladatele) stanových tyček. Balení těchto tyček váží pouhých 170 g a tyčky jsou vhodné jak pro model The One, tak pro model The Two.
• Přídavný vrchní odkládací prostor: K šňůře na sušení prádla lze připevnit přídavný „kapsář“ pro pohodlný přístup k dalším drobnějším předmětům.

Finální verdikt

Stan The Two od společnosti Gossamer Gear je výjimečně dobře vyvážený stan, který poskytuje rovnováhu mezi hmotností, odolností a cenovou výhodností. Možná není nejlehčím přístřeškem na trhu, ani se nevyrovná snadnému stavění volně stojících stanů, ale spolehlivě funguje ve více kategoriích za zlomek ceny podobných ultralehkých možností. Díky vlastnostem, které uspokojí jak začátečníky, tak zkušené ultralight nadšence, je The Two solidní volbou pro každého, kdo potřebuje spolehlivý třísezónní přístřešek, který nezruinuje banku.

Autor: Markus Zinkl

Z anglického originálu s laskavým svolením autora přeložil do češtiny Tomáš U. Celá recenze včetně fotografií patří autorovi.

Pokud patříte mezi ty, které láká představa zasněžených hor, klidu, ticha, samoty a nedotčené přírody, budeme si rozumět. Zimní treky nabízejí zcela jiný druh výzev a zážitků než v letních měsících. Ale není nutné se jich bát. Ano, zimní prostředí vyžaduje specifickou přípravu, vybavení a správnou strategii, aby se takový výlet nestal nepříjemným nebo dokonce nebezpečným zážitkem. Ale to je také důvod, proč vznikl tento článek, aby vám pomohl vyhnout se zásadním chybám.

Psal jsem tento článek jako takový úvod do pobytu v zimním prostředí opřený o vlastní zkušenosti. Všeobecných neutrálních rad najdete jistě na internetu spoustu. Věřím, že pokud vážně uvažujete o zimních výpravách, tak si přijdete na své.

Původně jsem nechtěl zasahovat do lavinové problematiky, protože je to samostatně velmi obsáhlé téma, ale nakonec jsem se rozhodl začít tím hned, protože je životně důležité to říct. V první řadě se vyhněte lavinovým terénům! Pokud ve vaší cílové destinaci hlásí lavinové nebezpečí, nechte to na jindy nebo změňte směr.

Osobně mám zimní túry spojené s horami, ale pravdou je, že to vůbec není nutné. Absolvoval jsem řadu zimních tripů na kole i na lodi v nížinách a bylo to super. Zimní les dokáže být za správného počasí stejně kouzelný jako horské hřebeny. Proto by byla škoda soustředit svou pozornost jen na horské oblasti.

Příprava, plánování trasy a sledování počasí

Já vím, je to nepopulární, ale je nutné se trochu připravit. Mít s sebou a umět se orientovat v papírové mapě není vůbec na škodu, protože baterie, jak víme, v zimě dlouho nevydrží. Pokud se spoléháte jen na telefon, připravte si dostatečnou zásobu energie. To samé platí pro čelovku. Zimní dny jsou krátké, noci dlouhé a kapacita baterií se rychle snižuje! Zásadní elektroniku, jako je telefon nebo baterie do foťáku, nosím co nejblíže u těla, kde je teplo, ale bohužel také vlhko. Na to pozor.

S podstatně kratší denní dobou přímo souvisí i délka etapy. Navíc samotné zimní prostředí bere z těla více energie, proto plánujte střízlivě. Věnujte pozornost počasí, protože od toho se odvíjí spousta dalších věcí, včetně zvoleného vybavení. V ideálním případě chcete pár dní tlakové výše, která slibuje čisté nebe. To, co nechcete, je vichřice nebo mrznoucí mlha. Ve finále je pro pobyt venku podstatně příjemnějších -10 °C suchého mrazu než -2 °C s mrznoucí mlhou.

Na horách se počasí umí změnit rychle i navzdory aktuální předpovědi, proto je více než vhodné mít předem stanovený plán pro případ, že se podmínky zhorší natolik, že budete muset utéct. Například na horských hřebenech je jedna strana vždy vhodnější k ústupu s ohledem na sklon svahu, osídlenost atd., a to je dobré vědět předem.

Ještě jedna důležitá věc: Respektujte přírodu a minimalizujte svůj dopad na životní prostředí.

Správná volba oblečení a vrstvení

Tisíckrát omleté vrstvení tenčích vrstev na sebe už snad nemá smysl rozebírat, ale mám k tomu několik poznatků. To, co vás samozřejmě zajímá, je udržet tělo v teple. Ale to, co vás zajímá ještě víc, je vyhnout se nadměrnému pocení. Proč? Protože suché oblečení slouží jako tepelný izolant, ale mokré jako vodič. Takže pokud nechcete nosit další sady oblečení, je důležité zůstat v suchu. Mě se nejlépe osvědčilo oblékat se na úplně spodní hranici komfortu. To znamená, že ve chvíli, kdy se zastavím, okamžitě pocítím chlad a musím sáhnout pro izolační vrstvu. Tím se mi daří udržovat pocení na minimu. Pak je také podstatné nebýt líný a pracovat s vrstvami, protože jinak nemají žádný účel. Takže ve chvíli, kdy mě čeká delší stoupání, musím jednu vrstvu sundat, při sestupech si naopak mohu jednu vrstvu přidat.

Také vám doporučuji nechat péřovku v batohu a používat ji, jak je zamýšleno, tedy jako pasivní izolaci pro chvíle bez pohybu. Propocená péřovka, kterou navíc „zmasíroval“ batoh, vám večer ani druhý den nebude moc platná. Pokud jste zimomřivý a potřebujete chodit v teplé bundě, koukněte se po něčem s aktivní izolací jako je Polartec Alpha nebo syntetickou náplní.

Rezervní oblečení v podstatě řeším suchou sadou základní vrstvy, kterou používám především na spaní, protože do spacáku chci jít v suchém. Pamatujte, že pokud je vám zima na nohy, nasaďte si čepici.

Spánek v zimních podmínkách

Zimní kempování si zaslouží samostatný článek, ale zkusím se držet toho nejpodstatnějšího. Zásadní je vědět, s čím pracujete a znát limity svého vybavení.

Karimatka

Dvě jsou lepší než jedna, obzvláště pokud se chystáte spát na sněhu. Sice to není úplně ultralight, ale funguje to. Aby vám přes noc neuniklo všechno teplo do ledové země, potřebujete karimatku s co nejvyšším tepelným odporem.. Řekněme alespoň R5. Pokud si nejste jisti, co to znamená, koukněte se na 3 kroky, jak vybrat ideální karimatku. V zimních měsících balím dvě karimatky zcela automaticky. Jednu nafukovací s vysokým R (Xtherm, XLite, Ionosphere) a druhou pěnovou s uzavřenou buněčnou strukturou. Tepelný odpor se sčítá, tudíž dvě karimatky znamenají vyšší R. Také mám velkou šanci, že pokud nafukovačka selže, na pěnovce zvládnu noc nějak doklepat. A v neposlední řadě používám pěnovku během dne na sezení a odpočinek.

Spacák

Pokud se budeme bavit o zimním spacáku, měl by mít alespoň 800g peří. Taková je moje zkušenost. Můžete improvizovat vrstvením dvou lehčích spacáků, přilepšit si nějakou vložkou do spacáku, či nouzovým žďárákem (také dovnitř spacáku), ale za zimní spacák považuji ten, ve kterém je 800g peří a více. Abychom ze svého spacáku vytěžili maximum, je důležité umět ho správně používat. Tím mám na mysli třeba i správnou velikost. Pokud je spacák těsný, bude vám opravdu zima. Příliš velký spacák zase může znamenat, že budete mít problém ho vlastním tělem „vytopit“.

Spacák totiž nehřeje, ale izoluje. Proto musíte jít spát zahřátí. Pokud vymrznete u pozorování hvězd, nebo vaření večeře a studení vlezete do spacáku, tak se žádný objímající pocit tepla nedostaví. Do spacáku chcete zalézt prokrvení (rozvičení) a najedení (teplým jídlem s dostatkem bílkovin a tuků, ze kterých bude váš vnitřní kotel čerpat celou noc). Aby peří ve spacáku fungovalo, musí zůstat v suchu. Nikdy nedýchejte do spacáku. Hlava patří do kapuce a vlhký dech musí uniknout mimo spacák. Pořádný kulich, případně kukla vám udrží hlavu v teple. Suchá sada oblečení s merinem na spaní také pomůže a ponožky, které ani náznakem neškrtí kolem kotníků, jsou zásadní.

Přístřeší

Volba vhodného přístřeší závisí na počasí, očekávaných podmínkách a náročnosti trasy.

• Tarp – Ve většině případů, kdy se nechystám nad pásmo lesa, si vystačím s tarpem. V podstatě jde jen o to schovat se do závětří a nezapadat sněhem. Ohledně hmyzu je zima velmi milosrdná. (plusové body pro zimní kempování) Pokud se budete zdržovat mezi stromy, nezapomeňte zkontrolovat, co máte nad hlavou. V zimě není nouze o vyvrácené stromy a zlámané větve pod tíhou sněhu.
• Stan – Nad pásmem lesa, kde je vysoká pravděpodobnost silného větru, případně pokud nemáte zkušenosti s tarpem, je stan nejbezpečnější volbou. Nabízí velmi dobrou ochranu před větrem i sněhem a také v něm bude o pár stupínků víc než venku. Stan je potřeba větrat, jak to jen jde, protože ráno se díky zmrzlému kondenzátu probudíte v ledové jeskyni. Pokud bude uvnitř vařit, bude to ještě horší. Nesnažte se stan vytápět vařičem, je to zbytečné. Vážně hrozí otrava oxidem uhelnatým a efekt bude zanedbatelný. Pokud stavíte stan ve svahu, směřujte vchod z kopce dolů. Studený vzduch vám tak nebude proudit vchodem do stanu.

• Bivak – Ať už se žďárákem, nebo bez, pokud to podmínky umožňují, tak strávit jednu noc na sněhu pod širákem je jeden z nejhezčích zážitků. Žďárák poskytne ochranu před větrem a zadrží trochu tepla, ale garantuji vám, že z něho ráno vytáhnete spacák mokrý (jednu noc se to dá přežít). Na druhou stranu, pokud se rozhodnete vyrazit jen se spacákem, počítejte s tím, že ráno bude celý pokrytý námrazou (pokud spacák takto zabalíte do batohu a teplota stoupne nad nulu, vytáhnete ho úplně mokrý). A navíc, opravdu potřebujete vyřešit závětří, buď sněhovým záhrabem (lopata nutností), nebo nějakou přírodní překážkou.

Hydratace a strava

V zimě je hydratace často podceňována, protože člověk nepociťuje žízeň tak často jako v létě. Ale zůstat dostatečně hydratovaný je v zimě stejně důležité jako v létě. Možná dokonce důležitější, protože když je tělo dehydratované, neprokrvuje se tak, jak má, a tím pádem je citlivější na chlad. O zdravém úsudku a výkonnosti ani nemluvě. Tím chci poukázat na to, že litrová termoska na den je opravdu zoufale málo. Alespoň dvojnásobek je minimum. Během dne je nutné tekutiny doplňovat. Ať už tavením sněhu nebo z vodních zdrojů.

Ohledně jídla je fajn sáhnout po potravinách s vyšším obsahem kalorií a ideálně s malým obsahem vody, aby je šlo v mrazu rozkousat. Velmi se mi líbí přirovnání jídla ke dřevu a vnitřnímu tělesnému ohni, které jsem někde četl. Tuk funguje v těle jako dubové poleno, které hoří pomalu a dlouho. Bílkoviny jsou jako menší polena, která udržují oheň stabilním mírným plamenem. Zatímco komplexní sacharidy jsou spíše jako menší suché větve, které rychle zahřejí, ale jejich plamen se dlouho neudrží. Rychlé cukry pak fungují jako okamžitý podpalovač…

Vaření pod bodem mrazu

V teplotách těsně nad bodem mrazu se můžete spolehnout na dvě paliva: plyn a benzín. Tekutý líh je kolem nuly stále funkční, ale uvařit na něm trvá opravdu dlouho. Benzínové vařiče jsou jasnou volbou pro polární expedice, ale jsou velké, těžké a trochu smrdí. Z toho tedy vyplývá, že plyn je vítězem. Já sám, pokud se chystám na víkend, beru vždy plynový vařič. Na týden už zvažuji podle podmínek, zda plyn nebo benzín, a na cokoliv delšího než týden je benzínový vařič nejlepší volbou, ale o tom až někdy jindy.

Nejlepších výsledků s plynem jsem dosáhl se systémy jako je JetBoil. Tepelný výměník, neoprenový obal a ideálně i vyrovnávací tlakový ventil výrazně zlepšují výkon ve srovnání s běžnými vařiči a hliníkovým ešusem. Největším problémem vaření na plynu v mrazu je ochlazování bomby a s tím spojený pokles tlaku. Proto se může stát, že i na plynu je v zimě vaření úmorně neúčinné. Udržovat bombu v provozní teplotě znamená, že ji například na noc beru do spacáku. Nebo když vím, že už se blížím do cíle, tak ji z batohu přemístím pod bundu k tělu, abych ji před použitím zahřál. Při samotném vaření pomáhá umístit bombu na nějakou podložku (lopata, sedátko, zádová výztuha), místo na přímý sníh. Pořádné závětří je samozřejmě nutností.

Bezpečnost a první pomoc

Zimní turistika s sebou nese vyšší riziko podchlazení, omrzlin a vyčerpání. O výjezdech Horské služby k vyčerpaným a nevybaveným turistům slýcháváme celou zimu. Nebuďte jedním z nich! Zjistěte, co znamená hypotermie, jak ji rozpoznat a jak proti ní účinně zasáhnout. Vybavte si lékárničku reflexní fólií a nepodceňujte první bod tohoto článku! Jezte a pijte. Chraňte pokožku a oči před sluncem a promyslete plán pro případ, že by situace nabrala špatný směr.

Tipy pro udržení komfortu

• Plastová lahev s horkou vodou dělá ve spacáku zázraky. Pokud nemůžete rozmrazit nohy, strčte si ji mezi stehna. Tepny pak ohřejí krev a dovedou ji až ke konečkům prstů. Přesvědčte se, že uzávěr těsní, a dejte pozor, abyste se nespálili. Nedoporučuji vařící vodu, sám to také nedělám. Ale i 60 °C je dost, takže dejte láhev třeba do ponožky a bude to OK. Ráno můžete stejným způsobem rozmrazit boty. Navíc máte hned ráno vodu na pití nebo vaření.
• Rychlé cukry do spacáku. Pokud váš vnitřní kotel začne skomírat, pár soust rychlých cukrů ho zas rozhoří.
• Papuče do spacáku – to je věc! Žádné ponožky se jim nemohou rovnat. Botičky používám stabilně a vždy je doporučuji.
• Nedržte to v sobě a jděte na záchod. Ano, je to největší vnitřní boj vylézt ze spacáku do mrazu, ale kromě toho, že se jinak nevyspíte, spotřebujete velké množství energie na ohřev odpadní vody. Je lepší se jí zbavit.
• Elektroniku si vezměte na noc do spacáku.
• Nezapomeňte si přibalit nesmeky. Na neschůdný, ledový terén můžete narazit kdekoliv.

Zdomácnět v zimním prostředí a obzvláště kempování vyžaduje určitý proces učení a jistou dávku nepohodlí. Ale má to své zcela jedinečné kouzlo. Čím více budete mít svůj systém pohybu, vybavení a kempování promyšlenější, tím to bude větší zábava. Budete efektivnější a můžete se pouštět do větších a větších výzev.

Pokud jde o trekové hole, Gossamer Gear LT5 vynikají minimální hmotností, úctyhodnou odolností a promyšleným designem. Pro náročnější turisty, kteří se chtějí pohybovat opravdu nalehko, nabízejí tyto hole několik klíčových výhod. Pro osoby, které balancují s rozpočtem a mají nižší nároky na ušetřenou hmotnost, mohou být vhodnější jiné kousky trekových holí.

Ultralehký design

S hmotností jedné hůlky 141 g (či 136 g bez poutka a košíčku) jsou LT5 neuvěřitelně lehké hole. Díky této minimální hmotnosti jsou ideální pro ultralehké baťůžkáře, pro které je důležitý každý gram. Nízká hmotnost je obzvláště užitečná, pokud používáte trekové hole také jako součást konstrukce vašeho přístřešku, protože pomáhají držet celkovou hmotnost přístřešku na minimum. Během testování na kamenitých stezkách byla jejich schopnost plně unést váhu mimořádná.

Odolná konstrukce z uhlíkových vláken

Lehkost holí je dána jejich konstrukcí z uhlíkových vláken, což je také zároveň příčinou jejich vysoké ceny. Uhlíková vlákna způsobila revoluci v různých kategoriích outdoorového vybavení, protože nabízejí snížení hmotnosti bez snížení výkonu. Ačkoli jsou uhlíková vlákna obecně pevná, mají potenciální nevýhodu: na rozdíl od hliníku mohou katastrofálně selhat bez viditelných známek poškození (praskliny apod.). Přesto jsou hůlky LT5 dostatečně robustní pro většinu trekových situací. Gossamer Gear nenabízí záruku na poškození karbonové konstrukce, takže by uživatelé měli počítat s tím, že případná výměna půjde z jejich kapsy. V případě potřeby lze však náhradní díly zakoupit přímo od Gossamer Gearu.

Pohodlné rukojeti a úchop

Jedním z výrazných rysů modelu LT5 je design rukojeti. Ačkoli rukojeti připomínají korek, ve skutečnosti jsou vyrobeny z měkké, vysoce kvalitní pěny, která je neuvěřitelně pohodlná i na dlouhých vzdálenostech. Na rozdíl od pogumovaných rukojetí, které mohou být kluzké a nepohodlné, rukojeti modelu LT5 dobře odolávají potu a různým povětrnostním podmínkám.

Jsou to jedny z nejpohodlnějších rukojetí na trhu a k pohodlí přispívají i nastavitelné pásky na zápěstí. Nejsou sice polstrované, ale mírně elastický materiál je opravdu pohodlný a navíc oproti polstrovaným popruhům šetří část hmotnosti. 

Popruhy jsou také odnímatelné, což poskytuje flexibilitu a vy si tak zvolíte na základě individuálních preferencí.

Kompaktní a praktické

Hole LT5 se dají složit na délku 60 cm, takže je lze snadno uložit do batohu. Tato vlastnost je užitečná zejména při šplhání nebo v lehčím terénu, kde nejsou hole nutné. Po sbalení přidávají k hmotnosti batohu něco málo přes čtvrt kila, což je zanedbatelný přírůstek, který odpovídá účelu ultralehkých holí. Hole jsou nastavitelné od 105 cm do maximální délky 130 cm, což stojí za zvážení, pokud je používáte jako součást přípravy přístřešku, protože tato výška nemusí být ideální pro každou konfiguraci.

Účelné příslušenství

Hole jsou vybaveny vyměnitelnými gumovými koncovkami („botičkami“) a sněhovými košíčky, díky nimž jsou univerzální v různých typech terénu. Koncovky mají dobrou trakci na různých površích, zatímco sněhové košíčky zajišťují stabilitu v zasněžených podmínkách. Botičky i košíčky lze při opotřebení nebo ztrátě snadno a za rozumnou cenu vyměnit, což dodává celkovému provedení na praktičnosti.

Vysoká cena

Za cenu téměř 5000 Kč jsou hole LT5 v porovnání s jinými trekingovými holemi dražší. Zatímco kvalita, komfort a nízká hmotnost ospravedlňují cenu pro ultralehké nadšence, pro turisty, kteří se tolik nezabývají shazováním každého gramu, to může být vysoká cena. Pro ty, kteří prostě potřebují spolehlivé trekové hole, je k dispozici spousta cenově dostupnějších možností.

Závěr

Celkově jsou trekové hole Gossamer Gear LT5 špičkovou volbou pro turisty a baťůžkáře, kteří se zaměřují na nízkou hmotnost batohu, aniž by museli slevit z odolnosti nebo pohodlí. Jsou lehké, odolné a nabízejí vynikající přilnavost a nastavitelnost i v náročných podmínkách. Vysoká cena je možná činí méně atraktivními pro příležitostné turisty nebo ty, kteří mají omezený rozpočet, ale pro oddané ultralehké nadšence jsou hole LT5 investicí, která se vyplatí svým výkonem a dlouhodobou spolehlivostí.

Autor: Markus Zinkl

Z anglického originálu s laskavým svolením autora přeložil do češtiny Tomáš U. Celá recenze včetně fotografií patří autorovi.